Závodíme o obojky a granule,
tak to tak berte...
Jméno a příjmení? Vlastimil Rec
Věk? 40
Znamení? blíženec
Rozměry? velice skladný
Vztah? dva psi
Rezidence? Olomouc
Zaměstnání, povolání? živnostník
Klub? zatím Hanácký
Jaké vybavení používáš?
Kola Stevens, brýle Reborn, helma Uvex, oblečení Kalas, tretry Chrono a psovi co mu sedne.
Kde trénuješ?
Dle počasí. Mám obrovské štěstí, že pes je tréninkový tip, jako já a klidně poběží stejný kopec čtyřikrát po sobě. Letos díky teplu nejvíc na olomouckých Poděbradech, protože je to celé kolem vody a můžu kdykoliv napojit a zchladit.
Disciplíny, kategorie? BJK, teď už předrakvář.
Počet a plemeno psů? Mám dva vořechy.
Jména a věk psů? Sheldon, William.
Čím krmíš své psy? Pes je šelma, má jíst maso.
Kdy jsi začal se sportem psích spřežení?
Trénink si už nepamatuju, ale první závody byl Držkovský cross, kde jsem jel ještě s půjčenými psy a mid, a trať mi tehdy úplně učarovala. S mým psem to byly Jarné káry v Mošovcích 2017, kde to pořádně zacinkalo a dost jsem pak vše musel brzdit, abych něco nepokazil.
Tvé začátky ve sportu psích spřežení (kdo tě ke sportu psích spřežení přivedl, co tě motivovalo)?
Původně to s mushingem nemělo nic společného. Někdy od roku 2005 jsem začal v rámci zimní přípravy běhat s barzoji, které měli rodiče od přítelkyně. Běhali vedle nohy a na výstavách z nich pak byli nadšeni, jak mají krásný vlčí krok a jen plují nad zemí a já byl rád, že si v zimě nemusím při běhu gumovat držku sám. O tom, že existuje nějaký postroj, ESP a Igor Tracz mi řekla až kamarádka Michaela Sutterová. Pak už to šlo rychle. Na EURO BIKE jsem potkal Karolínu Cipro, dostal od ní kontakt na Veroniku Navrátilovou a do roka měl doma to nejúžasnější zvíře, které jsem si mohl přát.
Předchozí sportovní kariéra?
Do patnácti TJ Slavoj Loštice, silniční cyklistika. Pak na dlouho pauza kvůli muzice a pak už jen amatérské ligy na silnici a bajku.
Současné další sportovní aktivity?
Na nic dalšího už není dík podnikání čas.
Největší sportovní úspěchy?
Z žáků si už na nic nevzpomenu, v mužích asi stříbro na MČR v dlouhém triatlonu ve štafetách. Na bajku nějaké pouťáky, kde to cinklo, pár medailí z Kápéžetka na krátkých, nic převratného.
Největší úspěchy ve sportu psích spřežení? Bronz z MČR a stříbro z MSR.
Největší sportovní zážitek? Ten mě teď čeká.
Pamatuješ se na své úplně první vítězství?
Bylo mi deset a třídní mě přihlásila na běh Mladé fronty na 1500 m. Byl jsem naštvanej, protože jsem byl přece cyklista. Vyhrál jsem okresní kolo a došlo mi, že se v tomto věku nemůžu specializovat jen na jednu disciplínu a začal tehdy víc běhat. Se psem to byly zmíněné Mošovce.
Tvůj nejtěžší závod?
Poslední Mošovce. Podmáčená trať, psychická nepohoda a špatně zregenerovaný pes. Ale i taková zkušenost je potřeba.
Tvůj sportovní vzor? Jednoznačně Lance Armstrong.
Proč se věnuješ právě sportu psích spřežení?
Protože jsem ještě nikdy na žádné živé bytosti neviděl tak obrovskou radost z práce. Je to spolupráce, jsme tam jeden pro druhého, a to mě baví.
Jak dlouho se mu ještě hodláš věnovat?
Když mě porazil Daško v padesáti třech, řekl jsem si, že dokud budu držet pohromadě a udržím řídítka, můžu to zkoušet.
Co se ti na něm líbí či nelíbí?
Těžká otázka. Líbí se mi, když se sejde dobrá parta. Ale už i v tak malém sportu to někdy kazí peníze. A mnohdy ta rozhádanost, že na názor má právo jen někdo.
Co ti tento sport dává a co ti bere?
Chtěl jsem napsat, že mi bere čas, ale pak jsem si spočítal tréninkové dávky, když jsem trénoval jen na kole a zjistil, že je to v tréninku jen zlomek toho, co jsem dával dříve jen kolu. Takže dává mi hlavně tu psí radost.
Tvé nejoblíbenější závody? Po posledním víkendu jednoznačně Louka.
Tvůj nejbližší velký závod? MS.
Za co bys dal palec dolů českému mushingu?
Za neschopnost se v mnoha věcech dohodnout.
Jak často a jak moc trénuješ?
Psa třikrát až šestkrát do týdne, sebe podle zbytku času.
Jak vypadá tvůj nejoblíbenější trénink a naopak ten, který tolik v oblibě nemáš?
Nerad trénuju sám, takže nejlepší je, když se sejde parta na víkend a můžeme si zatrénovat společně.
Kde hledáš motivaci anebo co tě žene pořád dál, zlepšovat se…?
Po pravdě? Letos byla motivace nula, vše se kazilo. Nevzdal jsem to jen dík partě přátel.
Co předzávodní nervozita, týká se tě?
Strašně. Na posledních závodech jsem ještě patnáct minut před startem seděl na záchodě. Nikdy to nechci pokazit psovi, tím na sebe vytvářím tlak, ale jak zazní mush go, tak to spadne a já si užívám jak malé děcko.
Máš nějaký předzávodní rituál nebo talisman pro štěstí?
Nad tím fakt nemám čas přemýšlet. 
Na co se nejvíc těšíš po závodě a co si dáš dobrého?
Asi jako každý, ionťák s pěnou.
S kým je na závodech největší zábava, kdo je největší srandista?
Rozhodně Zdeněk Straka.
Něco z tajů tvé přípravy?
Nevěděl jsem, že je to taj, myslel jsem, že to dělá každý. Prostě sleduji, jak střídá pes garde.
Tvůj zdravotní stav?
Letos dvěma slovy. Na hovno. Špatně diagnostikovaná zlomená klíční kost, vlekoucí se problémy se zády, kdy mi trnuly všechny končetiny a na kole jsem trpěl už po deseti minutách. Respirační problémy a neustále se vracející nějaká forma angíny. Ale spíš to bylo vše v hlavě, tak teď s kamarádem pracuji spíš na ní.
Dopuješ? To bych neuměl, na to jsem moc blbej.
Tvé cíle na nadcházející sezónu? Moc bych chtěl placku z MČR.
Tvé cíle do budoucna? Mít zdravé psy.
Tvůj největší sportovní sen? Sportovní dlouhověkost.
Jak vypadá typický den v tvém životě?
Vstaneš, venčíš, pracuješ, trénuješ, usneš.
Tvé další koníčky? Bubny, ale čím dál tím méně.
Co jíš a piješ nejraději? Fakt jsem dost ujetej na korbačíky a vinný střik.
Jaký jsi?
To asi nejlíp trefila Mary se Zdeňkem. Debil, ale s dobrým srdcem.
Jaké máš zlozvyky? Letos asi všechny. 
Kdy jsi byl nejvíc nervózní?
Pořád jsem z něčeho nervózní. Doba je strašně uspěchaná. Pořád nějaké povinnosti a stres.
Co nesnášíš? Omezenost.
Kdo (co) tě nejvíc zlobí? Já sám sebe.
Jaké máš pocity? Fajne.
Co si přeješ? Zdraví, rodinu.
Co ti udělá největší radost? Kvalitní spánek.
Kdy v životě jsi musel nejvíce „zabrat“? Letos.
Jak by měl vypadat tvůj ideální partner?
Neměl by vytvářet problémy, kde nejsou. Být citlivý, vnímavý.
Kdyby sis mohl vybrat, kde bys žil nejraději? V lese.
Na co se nejvíc těšíš? Sportovně anebo i jinak.
Až letos zavřu, nechám si zoperovat kýlu a měsíc nebudu nic dělat.
Na jaké filmy se díváš nejraději? Inteligentní.
U čeho si nejvíce odpočineš? U filmů.
Co si rád broukáš?
Založil jsem na FB skupinu Interpreti jednoho hitu. S kamarády tam vkládáme naše favority, a to si pak pobrukuješ celý den ty nejvíce vlezlé melodie.
Tvé motto? Jsme nekonečným potenciálem možností.
Máš nějaký příběh z natáčení? Raději osobně.
Co bys poradil případným zájemcům o sport psích spřežení?
Myslím, že rádců už je v našem sportu dost. Zdržím se hlasování.
Pár slov na závěr? Závodíme o obojky a granule, tak to tak berte...
25. září 2018
