Nemůžeš? Tak přidej!
Jméno a příjmení? Tomáš Rohacký
Přezdívka?
Speedy (mám jí už přes 20 let, z fotbalu)
Věk? 35 let
Znamení? Lev (nerad prohrávám) 
Rodina? má smečka a můj tým
Zaměstnání, povolání? strážník městské policie
Kluby?
Rozběháme Česko, Canicross Kokořínsko TKM - forever!!!
Disciplína? canicross, sprint
Jaké vybavení používáš?
Samozřejmě to nejlepší, které vyhovuje jak mě, tak psům - Zero DC.
Kde trénuješ?
Má působnost je od Slaného, přes Mělník, Kokořínsko až po občas tréninkově navštěvované Mladoboleslavsko.
Počet a plemena psů?
Zatím 5 závoďáků. Německý ovčák, výmarský ohař, německý ohař, český fousek a aljašský malamut. A do budoucna snad i štěně ESP od paní Dagmar Nešněrové. 
Jména a věk psů?
Faki (6 let), Loki (1 rok), Brit (2,5 roku), Car (3 roky), Pandora (8 měsíců).
Čím krmíš své psy?
Granulemi pro aktivní psy, krmnými těstovinami, masem.
Kdy jsi začal s canicrossem? Poměrně nedávno, z kraje léta 2019.
Předchozí sportovní kariéra? Jezdectví (parkur), fotbal, cyklistika.
Současné další sportovní aktivity?
Bikejöring, vysokohorská turistika - pochopitelně se psem.
Největší sportovní úspěch?
2. místo v nočním Leskrosu Dobříš v roce 2020, v podmínkách rovnajícím se biblické potopě světa - kdo nebyl, nepochopí.
Nejlepší osobní dosažené výkony?
Nejvíce si vážím právě 2. místa v Leskros Dobříš a taky 3. místa v Krásné Lípě, dále 4. místa mezi muži (7. nejrychlejší čas z 92 závodníků) ve virtuálním závodu „my tě porazíme“.
Tvůj nejtěžší závod?
To byl můj druhý závod, noční Leskros na Krkavec. Byl jsem nováčkem v canicrossovém sportu a netušil jsem co od závodu čekat. Ale i tak jsem na trati dlouhé 7,5 km s převýšením přes 250 m dosáhl krásného času 49 minut.
Tvůj sportovní vzor?
Jednoznačně Emil Zátopek, jeho smysl pro fair play a jeho legendární výrok „když nemůžeš, tak přidej“, jež je pro mě posvátný a aplikuji ho do všech svých tréninků.
A můj druhý sportovní vzor byl můj otec, který byl úspěšný sportovec. Vždy mi říkal: "stačí když budeš umět jen jednu věc, ale musíš v ní být nejlepší". A tím se snažím řídit a časem toho i dosáhnout. Tati, nikdy na tebe nezapomenu, díky!
Proč se věnuješ právě tomuto sportu?
Je to úžasný sport, který je propojením společného snažení člověka a psa. Navíc dělá šťastného mě i mé psy. Pro mě je to vlastně víc než sport... je to můj životní styl.
Jak dlouho se mu ještě hodláš věnovat?
... pokud to dýl nejde, tak do smrti.
Co ti tento sport dává a co ti bere?
Nebere mi nic, možná moře času, ale ten mu odevzdávám dobrovolně. Dává mi mnoho věcí, zábavu, přátele, zdraví, psychickou pohodu, životní nadhled.
Tvé nejoblíbenější závody? Leskros.
Jsi musher?
S mushingem jako takovým budu začínat. Vždy jsem k němu měl blízko, už od základní školy, kdy jeden můj kamarád, Tomáš P., měl otčíma mushera. Hodně jsem se o tomto sportu tenkrát dozvěděl a vždy mě velice přitahoval... takový můj sen... a sny jsou od toho, aby se plnily...
Jak často a jak moc trénuješ? Několikrát týdně.
Jak vypadá tvůj nejoblíbenější trénink a naopak ten, který tolik v oblibě nemáš?
Nejoblíbenějšími tréninky jsou pro mě ty na nových trasách, které neznám, a co se týče povrchu, tak klidně rozbahněné a technicky náročné úseky. Nesnáším monotónnost a stále se opakující věci. Jak v tréninku, tak v životě.
Kde hledáš motivaci anebo co tě žene pořád dál?
Dál mě ženou výsledky mé a celého mého týmu. Jsou pro mě motivací i odměnou zároveň.
Co předzávodní nervozita, týká se tě? Na pohodu.
Máš nějaký předzávodní rituál? Porada se čtyřnohým parťákem?
Na co se nejvíc těšíš po závodě? Na ten krásný vnitřní pocit.
S kým je na závodech největší sranda?
Přece se mnou - celý tým to potvrdí.
Něco z tajů tvé přípravy? Neřeknu, neřeknu.
Tvůj zdravotní stav? Dobrý.
Dopuješ? Ne. Vše absolutně čistě, jinak by to nebylo fér.
Tvé cíle do budoucna? Závodit, zlepšovat se, rozšiřovat dál svůj tým.
Tvůj největší sportovní sen? Mistrovství světa v canicrossu.
Tvé další koníčky? Lovecká kynologie.
Co piješ nejraději? Coca colu.
Jaký jsi? Živel, jdu do všeho na plno, temperamentní, zároveň pohodář...
Kdybys měl možnost potkat své mladší já, jakou radu bys mu dal?
Vynadal bych mu, že už dávno nezačal s canicrossem.
V čem jsi opravdu dobrý?
V motivaci, ve sportu, co dělám, v řešení nestandartních situací, v přístupu ke zvířatům.
Jaké máš zlozvyky?
Je to divné pro toho, jehož závodní tempo, když se zadaří, atakuje 4 min. na 1 km... ale jsem kuřák.
Lžeš? Nesnáším lhaní a lháře, raději krutou pravdu než upřímnou lež.
Co (koho) nesnášíš?
I když mám mraky přátel, jež jsou velice dobří lidé, tak nesnáším pomlouvače a intrikány, kteří mně kecají a snaží se radit do psů, dělají pomluvy a šíří intriky.
Mám za sebou 24 let chovu psů, mám úspěšnou chovnou stanici. Dříve, než jsem se přestěhoval do nynějšího působiště, jsem měl individuální cvičák pro problémové psy. Složil jsem pár desítek zkoušek z výkonu loveckých psů, z toho většinu v I. ceně, účastnil jsem se se svou fenou i mistrovství světa, trénoval jsem dokonce psy pro ozbrojené složky - můj nej pesan Agar stráží letiště v Belgii. Spolupracuji s veterináři, sleduji nejnovější poznatky v chovu psů a v začátcích jsem se učil od těch nejlepších, a to hlavně v oblasti lovecké kynologie. Co se týče zkoušek mých a kurzů ohledně zvířat a psů, mám zkoušky z České zemědělské univerzity (přerušil jsem ve IV. semestru z časových důvodů) z oboru speciální chovy zaměřené na chov psů a koní, jako kynologie, parazitologie, etologie (jež je dlouhá léta mým koníčkem), krmivářství a mnoho dalšího. Mám i kurz o péči o zvířata v zájmových chovech, kurz odchytu toulavých zvířat, kurz přepravce zvířat, dokonce i kurz prodejce vyhrazených veterinárních léčiv. Rovněž mám jezdeckou licenci.
Samozřejmě radu od zkušenějšího člověka příjmu velice rád a jsem za ni vděčný, jelikož tvrdím, že ten, kdo si myslí, že všechno v životě umí a ví, už nikdy a nic v životě nedosáhne. Ale štve mě tato doba, kdy se mě a můj tým snaží pomlouvat ti, jejichž věk je menší, nebo se rovná mým zkušenostem... poněkud hloupé, nemyslíte?
Z čeho máš strach? Z NIČEHO.
Jaro, léto, podzim nebo zima?
Všechna roční období jsou něčím krásná, je to jen o úhlu pohledu.
Dáváš si novoroční předsevzetí?
Ne, dávám si cíle po celý rok a dělám maximum abych jich dosáhl.
Co si přeješ?
To ví jenom jedna osůbka na světě, ale včera jsem jí slíbil, že si to tímhle článkem nepojistím.
Kolik jazyků znáš, kolikrát jsi člověkem? Já nejsem pes?
Co ti udělá největší radost?
Každé setkání s mým týmem a společné aktivity.
Co nikdy nedokážeš? Čeho nikdy nedosáhneš? Nikdy neříkej nikdy...
Co tě vždycky rozesměje?
Lidská naivita a hloupost... proto jsem smíšek.
Pomáháš rád druhým? ANO, velice rád, ale ne všichni si to zaslouží...
Tvoje oblíbené barvy? Černá, zelená, modrá.
Jaká by měla být tvá partnerka?
Srdcařka, blázen jako já, optimista, rovnocenný partner, milovnice psů, musí mít takovou vnitřní jiskru a zápal...
Které životní rozhodnutí bylo pro tebe nejdůležitější?
Z pohledu sportu, stát se členem Rozběháme Česko. Díky tomu jsem tím, kým jsem.
Kdyby sis mohl vybrat, kde bys žil nejraději?
Není ani tak důležité kde, ale s kým.
Kdybys teď mohl být kdekoli, kde bys chtěl být? Na startu...
Na co se nejvíc těšíš?
Až pomine tohle tíživé období a budeme moc opět volně dýchat a svobodně žít... a bude to tak... dříve, nebo později. V životě platí, co má počátek má i svůj konec... a to se týká i téhle doby.
Tvoje nejoblíbenější webové stránky?
Rozběháme Česko, Leskros, Canicross Kokořínsko - TKM, Svět Úspěšných, Nezlomný...
Čeho si na lidech všimneš nejdříve?
U nových lidí si všímám toho, jaký přístup mají ke zvířatům. Řekne mi to o nich vše, co potřebuji vědět.
Tvé motto?
Těch je hodně... Slovo nejde neexistuje. Jediné limity jsou ty, jež si sami nastavíme. Dej do toho všechno nebo vůbec nezačínej. Když má někdo se mnou problém je to jeho problém. Loď v přístavu je v bezpečí, ale to není účel, pro nějž byla postavena. Štěstí nepadá do klína, musíš si ho vytvořit. Každý je strůjcem svého osudu. Jen ti, kteří věřili že dokážou něco nemožného, to dokázali...
Máš nějaký příběh z natáčení?
Jo, z Dobříše. Byl jsem druhý o 4 vteřiny, ale málo kdo ví, že jsem cca 40 vteřin před cílem stál a zvracel panák rumu, jež jsem pod donucením vypil před startem.
Co bys poradil případným zájemcům o sport psích spřežení?
Neváhejte a nebojte se toho. Nikdo učený z nebe nespadl a každý z nás jednou začínal. Je spousta lidí se zkušenostmi, kteří to opravdu umí a poradí vám v začátcích. Žijeme jen jednou a pokud se se svým psem chcete věnovat něčemu co má smysl, tak mushingové sporty jsou tím pravým řešením.
Pár slov na závěr?
Chtěl bych poděkovat organizaci Rozběháme Česko, díky níž jsem se mohl stát tím kým jsem a pod jejíž záštitou máme náš skvělý tým „Canicross Kokořínsko TKM“, všem členům našeho týmu... jste pro mě kamarády a motivací, Dagmar Nešněrové za její přátelství a sponzoring od Zero DC, mým nejvěrnějším týmovým parťačkám Kačce, Tereze, Míše a hlavně Monice!!! I když o té jsem už asi v tomto článku mluvil, ale kde to bylo...?
29. března 2021
