Nadšení v tváři mých psů,
když uvidí postroje v mých rukách
Jméno a příjmení? Michaela Belzárová
Věk? 17 roků
Znamení? Lev
Rodina?
tatínek Milan, maminka Katka a bratr Rišo
Rezidence? rodinný dům na Záhoří
Zaměstnání, povolání?
studentka střední zdravotnické školy
v Bratislavě, obor zdravotní laborant
Klub? Musher klub Trenčín
Jaké vybavení používáš?
Vodítka s amortizérem společnosti ManMat a firmy Non-stop dogwear, postroje značek ManMat a Musher, sedák značky Musher.
Disciplíny, kategorie?
Bikejöring (kategorie otevřených i čistokrevných), canicross (kategorie čistokrevných).
Počet a plemeno psů?
Jeden sibiřský husky bez papírů a jeden čistokrevný sibiřský husky.
Jména a věk psů? Maxim (5 roků) a Velox (2 roky).
Čím krmíš své psy? Granulemi značky Farmina N&D Low Grain.
Kdy jsi začala se sportem psích spřežení?
Bikejöringu jsme se s Maximem věnovali nezávodně od roku 2017. Poprvé jsem závodila až v roce 2018 v Doľanech se sibiřským husky Emou, kterou jsem našla přibližně dva měsíce před závodem ztracenou na ulici.
Kdo tě ke sportu psích spřežení přivedl, co tě motivovalo?
Vše to začalo v roce 2017, kdy můj tatínek začal závodit. Pořád mě tak nenápadně podpichovali, jestli bych nechtěla zkusit taky soutěžit. Později, v roce 2018, mě rodiče přemluvili a zúčastnila jsem se svých prvních závodů v kategorii bikejöring. Ale aktivněji jsem začala závodit až v roce 2020, když náš první pes dosáhl jednoho roku. Nikdy jsem si ale nemyslela, že zrovna já budu závodit. Jsem velký introvert, takže jsem se toho velmi bála. Ale musím říct, že dodnes svého rozhodnutí závodit nelituji. Nikdy v životě jsem nebyla šťastnější. A kdo nebo co mě motivuje? Moji kamarádi, a hlavně moje rodina, která mě stále podporuje a posouvá dále.
Současné sportovní aktivity?
Lyžování, běh na lyžích (jen tak jako začátečník), ježdění na koni (jezdím už od 7 let), běh, cyklistika.
Největší sportovní úspěchy ve sportu psích spřežení?
2. místo v bikejöringu (čistokrevní) ve společné kategorii mužů a žen na mistrovství Slovenské republiky.
Tvůj sportovní vzor?
Jednoznačně moje skvělá trenérka Sarah Gillam, která mě stále posouvá dál a pomáhá mi zlepšovat mé výkony a můj tatínek, který mě vždy podporuje a dává mi sílu jít dál.
Proč se věnuješ právě sportu psích spřežení?
Už od malička jsem měla výborný vztah ke psům. Tomuto sportu se věnuji velmi ráda a velmi mě naplňuje.
Co se ti na něm líbí a nelíbí?
Hodně se mi líbí to spojení mezi psem a člověkem (musherem). To, že spolu tvoříme jeden tým. Tento sport je o přátelství, podpoře, ale ne o falešnosti, intrikách a favorizovaní plemene ESP. Existují i psi, kteří jsou rychlejší než někteří ESP, a může to být i husky. A právě to mě posouvá dál. Snažím se ukázat, že i ten husky dokáže něco velkého, dokáže být rychlý a umí se vyrovnat plemenu ESP.
Co ti tento sport dává a co ti bere?
Tento sport znamená pro mě jen pozitivum. Přináší mi radost, štěstí.
Tvé nejoblíbenější závody? Valčianska dolina.
Jak často trénuješ?
Snažím se minimálně čtyřikrát týdně bez psů. Každý týden to je jiné, vše závisí na škole. A se psy se snažím také tak třikrát až čtyřikrát týdně, podle to, zda je to v sezóně nebo mimo sezónu.
Jak vypadá tvůj nejoblíbenější trénink a naopak ten, který tolik v oblibě nemáš?
Tréninky se psy mám ráda všechny. Běžecké tréninky bez psů mám také velmi ráda, ale intervalům jsem na chuť ještě nepřišla.
Kde hledáš motivaci anebo co tě ženě pořad dál, zlepšovat se?
Můj taťka a můj bratr mě velmi motivují. Vždy, když potřebuji nějakou radu nebo pomoc, mohu se na ně obrátit. Ještě mě velmi pohání i láska k tomuto sportu. Protože mě tento sport velmi naplňuje, tak jsem ochotná udělat cokoliv, i to nemožné.
Co předzávodní nervozita, týká se tě to?
Lhala bych, kdybych říkala, že se mě to netýká. Moje nervozita začíná od okamžiku odeslání přihlášky k závodu. Postupně se den ode dne stupňuje a nejhorší je to den před závodem. V den konání závodu je všechno fajn. Cítím se tak prázdně. Nad ničím nepřemýšlím. Ale v okamžiku odpočítávání pěti sekund se nervozita zázračně vrátí a je mi strašně špatně, ale po odstartování odezní, tak rychle jako přišla.
S kým je na závodech největší zábava?
Zábavu zažijete s celým klubem Musher klub Trenčín, ale pokud mám říct, kdo je největší srandista, tak je to jednoznačně předseda našeho klubu.
Tvé cíle do budoucna? Mistrovství Evropy a mistrovství světa.
Jak vypadá typicky den v tvém životě?
Po probuzení si dávám jógu, jdu do školy, dám si lehký oběd, trénink bez psa, trénink se psy, silový trénink, večeře, spánek. A každý den stále to stejné.
Z čeho máš strach? Jednoznačně z pavouků.
Co ti udělá největší radost?
Nadšení v tváři mých psů, když uvidí postroje v mých rukách.
Tvé motto? „Když nemůžeš, tak přidej!”
Co bys poradila případným zájemcům o sport psích spřežení?
Nebojte se vyzkoušet něco nového. V budoucnosti se vám to stonásobně vrátí. Plňte si své sny a nebojte se.
17. dubna 2021
