Chci toho zažít víc a víc,
a to mě žene dál
Jméno a příjmení? Kačka Kulhánková
Věk? 29
Znamení? Ryba
Rozměry? nikdy nebudu spokojená 
Vztah? zadaná 
Rezidence? Peťasburg, okres Louny
Zaměstnání, povolání? Vězeňská služba ČR
Sponzoři? Manmat, Yoggies
Klub? Kladno
Jaké vybavení používáš? Manmat
Kde trénuješ? lesy, louky, pole v okolí
Počet a plemeno psů? 8 sibiřských husky
Jména a věk psů?
Cody, Vendulka, Dixi, Bee, Bailey,
Alaska, Cipísek, Snoopy... 1,5 - 6 let
Čím krmíš své psy? granule Yoggies a maso
Kdy jsi začala se sportem psích spřežení?
První závod v Horách u Karlových Varů v roce 2013, koloběžka s 1 SH. 
Tvé začátky ve sportu psích spřežení?
Já jsem prostě chtěla psa. Doma vždycky nějaký byl, ale já chtěla toho jen svého, navíc nějakého akčňáka a ne gaučáka. A tenkrát jsem se přes kolegu v práci dozvěděla, že jeho bratr (Petr Gurega) má štěňata SH. A tak jsem si pořídila Codynku, pak byla Vendulka, Dixinka... a tak dále. Prostě, mě to plemeno a práce s ním tak moc oslovila, že už nebylo cesty zpět.
Největší úspěchy ve sportu psích spřežení?
3. místo na MČR v longu 2017, 1. místo na MČR v longu 2018.
Tvůj nejtěžší závod?
Asi Innerkrems v Rakousku. Závod je to krásný, ale šlapat ty kopce je vážně očistec. Přesto se tam zase moc těším a už teď vím, že až to zase budeme funět nahoru na sjezdovku, tak si budu zase nadávat proč tam jezdím.
Proč se věnuješ právě sportu psích spřežení?
Protože miluju psy a adrenalin, a to spřežení přesně splňuje. Navíc není nic lepšího než práce se psy, které to baví a mají chuť pro vás pracovat.
Jak dlouho se mu ještě hodláš věnovat? Co nejdéle to půjde!
Co ti tento sport dává a co ti bere?
Dává mi nespočet zážitků, šťastných chvil a taky chuť dokázat víc a víc. Bere? Co by mi měl brát, když přeci dělám, co chci.
Tvé nejoblíbenější závody? Šediváčkův long, Inzell.
Tvůj nejbližší velký závod?
Asi ME FISTC v Abertamech, na jaře něco nahoře. 
Za co bys dala palec dolů českému mushingu?
Možná jen za to, že někteří závodníci ze sebe dělají něco, co vlastně ani nejsou. Nadřazují se nad ostatní a pak to ztrácí to kouzlo, že jsme vlastně všichni taková „psí rodina“...
Jak často a jak moc trénuješ? Podle toho, na co se připravuji.
Jak vypadá tvůj nejoblíbenější trénink a naopak ten, který tolik v oblibě nemáš?
Nej je samozřejmě na sněhu. Nesnáším tréninky na bahně, kterých je bohužel většina. 
Kde hledáš motivaci? Chci toho zažít víc a víc, a to mě žene dál.
Co předzávodní nervozita, týká se tě? Ajéjé a jak! 
Tvé cíle na nadcházející sezónu?
Dotáhnout náš výlet na sever do konce a odjet si tam v klídku a na pohodičku závod PD.
Co jíš a piješ nejraději? Coca Colu, to je taková moje neřest.
Jaká jsi?
Myslím, že občas až moc upřímná, ale jinak dokážu být empatická a ráda vždy pomůžu.
Co nesnášíš? Faleš, pomluvy a křivdu.
Jak by měl vypadat tvůj ideální partner? Takový přeci neexistují.
Kdyby sis mohla vybrat, kde bys žila nejraději? Na horách.
Na jaké filmy se díváš nejraději? Podle skutečných událostí.
U čeho si nejvíce odpočineš? Při práci na zahradě.
Tvé motto? „Pes není zvíře, pes je přítel, tak se k nim tak chovejme...“
23. září 2018
