Běhat se psy, běhat bez psů
a mít z toho radost
Jméno a příjmení? Jana Kakáčová
Kluby?
MK Český Ráj, Elite Sport Boskovice, ASK Blansko
Jaké vybavení používáš?
od všeho něco... Zero DC, Non Stop, Man Mat
Kde trénuješ? Blansko a okolí
Disciplína? canicross
Plemena, jména a věk psů?
Maďarská ohařka Ginger 9 let, německý krátkosrstý ohař Carl Lewis 4 roky.
Čím krmíš své psy?
Vařené maso a granule, jinak veškerou možnou zeleninu.
Kdy jsi začala se sportem psích spřežení? Podzim 2013.
Tvé začátky ve sportu psích spřežení?
Kdysi na podzim zmíněného roku jsem se odhodlala na malilinké závody v canicrossu, které pořádaly holky Veronika Navrátilová a Jana Tomášková v Brně v rámci tréninků, které tam vedly. Tam jsem se potkala s Monikou Strašákovou, Marcelem Dučákem, Katkou Vigodovou. Pak už to nabralo nesmírnou rychlost a já tomu všemu propadla. 
Předchozí sportovní kariéra? Cca 20 let atletika.
Současné další sportovní aktivity?
Velice brzo jsem pochopila, že je sice super mít nadupaného tahouna, ale je také potřeba makat na sobě. Takže jsem se do toho pustila. Návrat zpět na atletický ovál, návrat na závody na atletickém oválu! 
Tak trochu z recese pokusy o triatlonovou kariéru. Nabíhání objemů a závody (do této doby pro mě naprosto nepochopitelné a nepředstavitelné) na maratonských a ultramaratonských tratích.
Největší sportovní úspěchy?
To, co jsem nestihla za svoji docela dlouhou atletickou kariéru v mládí si splňuji nyní! Takže mistryní republiky jsem se stala až v roce 2017 v hale na 400 m, 2. místo mám za výšku a 3. za 800 m. Venku to pak bylo 2. místo na 800 m a 3. místo na 400 m. Z roku 2018 vítězství v krosu a letos se mi podařilo vyhrát na MČR v ultramaratonu. Úspěchem pro mě byly také starty na 2. NL v atletice a celkem slušné body za 400 m př. Všechny dosažené a pokořené mety jsou pro mě úspěchem! Slušný čas na silniční půlmaraton, vítězství na triatlonech, na dogmaratonech a Horských výzvách se psy.
Největší úspěchy ve sportu psích spřežení?
10. místo s tehdá ročním Lewisem na ME v canicrossu v roce 2016. Loňské 4. místo z MČR v Bělči v midu s Lewisem... toho si hodně cením, protože soupeři nám byli hodně dobří chlapi! 
Vítězství na Horských výzvách jak s Ginger, tak s Lewisem na halfových tratích (cca 40 km). Vítězství na dvou longech v dogtrekkingu (90 km) s Ginger, na dogmaratonech s Lewisem.
Největší sportovní zážitek?
Těžko říct. Mám radost z každého úspěšně dokončeného závodu, kde sebe samu překvapím. Takovým bylo letošní MČR v ultramaratonu, kdy jsem 60 km trať dala za mnohem lepší čas, než jaký byl v plánu. Zážitek bylo úspěšné zvládnutí 3 maratonů v týdnu tzv. MiniMUM v loňském roce. Zážitek byl i úspěšný návrat na dráhu. Ale asi vždycky je nejlepší, když se máte, s kým o dojmy podělit a když zdoláte nějaký závod společně, jako jeden. A takovými jsou závody v zápřahu. Když jste na trati někde v horách, před sebou ještě hafo km, nevíte, co Vás čeká a nemyslíte na sebe, jak se Vám pletou nohy, že máte asi sedřenou patu, ale na toho čtyřnožce, který Vám pomáhá (nebo taky ne) do kopce, který se na každé křižovatce otočí s otázkou: „tady mamko?“, který z kopce intuitivně zpomalí, bo tuší, že už se Vám pletou nohy a asi zase hodíte tygra. Myslíte na něj, protože už dlouho nepil, protože už by tu měl být ten potok, protože sakra ty kameny ho musí přece hrozně bolet do těch tlapek... A on Vám pak v závěrečným kopci, kdy už to fakt nečekáte neskutečně pomůže a dotáhne Vás do cíle... to je opravdu asi zážitek! Jste spolu x hodin na trati a máte spolu všechno společné! To souznění je zážitek! Aspoň pro mě!
Tvůj nejtěžší závod? Každý je těžký, ale nakonec krásný!
Proč se věnuješ právě sportu psích spřežení?
To spojení se psím kamarádem mne dostalo, dokonce tak, že je mi líto promarněných let, kdy jsem již mohla běhat se svojí předešlou fenkou labradora. Nechci, aby to přešlo v nějaký mus. Chci, abychom ze společného běhání měli společnou radost a třeba i společně vyhrávali.
Jak dlouho se mu ještě hodláš věnovat?
Dokud moje tělesná schránka dovolí.
Co se ti na něm líbí?
Líbí se mi to, co již publikovali všichni přede mnou... souznění s přírodou a psím kamarádem a to, že všichni ostatní musejí smýšlet podobně, jinak by to nedělali.
Co ti tento sport dává? Zatím mi dává skvělé zážitky a pocity!
Tvé nejoblíbenější závody? Zatím všechny!
Jak často a jak moc trénuješ?
Přiměřeně, chci víc, potřebuji víc, ale tělo odmítá...
Něco z tajů tvé přípravy? Nemám co tajit... bohužel.
Tvůj zdravotní stav? Držím pohromadě, ale někdy je to na hraně.
Dopuješ? Ne.
Tvé cíle do budoucna? Běhat se psy, běhat bez psů a mít z toho radost.
Tvůj největší sportovní sen?
Nemám. Posouvám si hranice postupně. Je toho ještě hodně co chci zkusit a taky hodně, co už nestihnu. Hlavně musí sloužit zdraví.
Co jíš a piješ nejraději?
Je toho hodně, ale bez sladkého a dobré kávy by mě život dlouho nebavil.
Co nesnášíš? Mák, blbost a závist.
Jaké máš pocity? Skeptik, občas v letargii a občas v euforii
Co si ráda broukáš? Co mi uvízne v hlavě.
Tvé motto?
Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek! Já se s ním plně neztotožňuji, ale ztrpčuje mi život, prostě ho mám pořád v hlavě a dost tím trpím... okolí to absolutně bojkotuje, ale já si nemůžu pomoct.
Co bys poradila případným zájemcům o sport psích spřežení?
Zkuste to, je to fajn pocit, když uvidíte, že to psa baví a vy třeba děláte něco pro sebe. To propojení psa a pána je úžasný... on běží pro Vás a Vy běžíte pro něj... a oběma to prospívá.
Pár slov na závěr?
Když jsem objevila canicross, začala se odvíjet další etapa mého sportování, myslím, že nyní sportuji ještě víc, než kdy dřív a naprosto mě to pohltilo! Pokud bude držet zdraví, určitě není můj počet psů konečný a přibude další závoďák.
14. června 2019
