Miluj aktivní život, stojí to za to
Jméno a příjmení? Eva Koubová
Věk? 68 let
Znamení? Blíženci
Rozměry? výška 158 cm, váha 53 kg
Rodina? jedna dcera, dvě vnučky
Rezidence? bydlím v paneláku u řeky Vltavy
Zaměstnání, povolání? učitelka tělesné výchovy
Klub? TJ Sokol Maxičky
Jaké vybavení používáš? od Manmatu
Disciplíny? canicross
Jméno a věk psů?
běhám s půjčenou osmiletou fenkou Color od Mikiho Mikoláška
Čím ji krmíš?
masem, přílohami, granulemi, na závodech konzervami a granulemi
Kdy jsi začala se sportem psích spřežení?
Mushingu se věnuji od roku 1990. Nejprve to byl malamut ADAK, pak husky FUDJI a dále alaskáni. Jezdila jsem částečně i na saních, běžkách a s pulkou. Nejvíce mě ale nadchl canicross, kterému jsem se začala více věnovat.
Tvé začátky ve sportu psích spřežení?
K mushingu mě přivedl pan František Chlaň, který naučil mého malamuta tahat. Rady mi dával pan Jan Ochozka, Jarda Komín, Pavel Kučera, Miki Mikolášek a další. V canicrossu Fanda Burda.
Předchozí sportovní kariéra?
V mládí jsem dělala gymnastiku a atletiku, to mi myslím dost pomohlo i v mushingu a canicrossu.
Současné další sportovní aktivity?
Lyže, brusle, kolo, tenis, pinec, volejbal.
Největší sportovní úspěchy?
2. místo na ME 2001 v Plzni (v canicrossu nad 40 let), 1. místo na ME 2002 v Belgii (v canicrossu nad 50 let), 1. místo na ME 2016 v Novém Městě na Moravě (v canicrossu nad 60 let) a 3. místo na ME 2017 v Itálii (v canicrossu nad 60 let).
Největší sportovní zážitek?
Nejlepším závodem bylo pro mě mistrovství Evropy 2016 v Novém Městě na Moravě, které bylo perfektně zorganizované.
Pamatuješ se na své úplně první vítězství?
První vítězství bylo asi nějaké gymnastické v mládí.
Tvůj nejtěžší závod? Výběh na Svatobor v roce 2017.
Tvůj sportovní vzor?
Mezi mé sportovní vzory patří Emil Zátopek a Věra Časlavská. V canicrossu Fanda Burda, v současnosti Martina Štěpánková, Soňa Klikarová a Jirka Suchý. V mushingu jsou nezapomenutelní Jirka Trnka, Pavel Kučera, Jan Ochozka, Petr Krupička, Jarda Komín, Jirka Blažek a mnoho dalších.
Proč se věnuješ právě sportu psích spřežení?
Pes je kamarád a běhat s ním je zábava.
Jak dlouho se mu ještě hodláš věnovat?
Letos asi běhám vrcholově naposledy, jelikož koleno po lednovém úrazu není ok.
Co se ti na něm líbí či nelíbí?
Mushing mě baví, miluji pejsky. Nelíbí se mi však vztahy některých mladých. Závist a nevraživost. To dříve nebylo.
Co ti tento sport dává a co ti bere?
Canicross mi bere hodně času, ale dává zase hodně zážitků a radosti.
Tvé nejoblíbenější závody?
Nejoblíbenější závod v canicrossu je Sadská. Nejhezčí mushingové závody bývaly na Zadově, a taky ve Škvořeticích, vždy zakončené country bálem s Michalem Tučným. A taky na Pilském mlýně, kde jsem jednou skončila v nemocnici, jelikož mi u tříkolky praskly obě brzdy. To byl mazec.
Tvůj nejbližší velký závod?
V současné době se připravuji na mistrovství světa v Polsku, kde budu startovat v kategorii nad 60 let.
Za co bys dala palec dolů českému mushingu?
Za podvody v čistých. Někteří závodníci nemají čisté husky.
Jak často a jak moc trénuješ?
Trénuji třikrát v týdnu, k tomu ještě dvakrát na kole nebo koloběžce a jednou v bazénu.
Kde hledáš motivaci? S motivací je to už horší.
Co předzávodní nervozita, týká se tě? Nervozita je vždy, té se nezbavím.
S kým je na závodech největší zábava, kdo je největší srandista?
Největší pohodáři jsou Vlastík Keltner a jeho dcera Linda Suchá. A také Kamča Šrolerová s Pavlou Ženíškovou.
Tvé cíle na nadcházející sezónu?
Cílem roku 2018 je doběhnout MS v Polsku.
Tvůj největší sportovní sen?
Na jaře (abych nezmrzla) si zajet s více psy na pláních a jezerech ve Finsku. Miki mi to slíbil, jezdí tam pracovat a trénovat.
Jak vypadá typický den v tvém životě?
Krom sportu žiji normální život s radostmi i starostmi o starou maminku a dvě vnučky. Také ještě pár hodin učím tělocvik na vysoké škole.
Tvé další koníčky?
Mezi moje další koníčky řadím tenis, pinec, kolo, lyže, brusle, občas divadlo, koncert, výstava.
Co jíš a piješ nejraději?
Piju vodu, džusy, v menší míře pivo a víno. Jím téměř vše mimo sladkých jídel.
Jaká jsi? Jsem normální žena preferující sport.
Jaké máš zlozvyky?
Jako učitelka asi moc poučuji a nařizuji, a to není dobře.
Kdy jsi byla nejvíc nervózní?
Nervozita je před každým závodem svým i svých svěřenců.
Co nesnášíš? Lež, pomluvy a závist.
Co tě nejvíc zlobí?
Zlobí mě současné vztahy lidí, jejich bezohlednost a nezájem.
Jaké máš pocity? Pocity mám různé, podle situace.
Co si přeješ?
Přeji si, aby se lidé chovali k sobě ohleduplně a přátelsky. Také aby se tak chovali ke zvířatům.
Co ti udělá největší radost?
Největší radost mám, když jsou lidé kolem mě spokojení.
Kdy v životě jsi musela nejvíce „zabrat“?
Při dokončení vysoké školy, jelikož jsem měla už malinkou dcerku.
Jak by měl vypadat tvůj ideální partner?
Ideální partner neexistuje. Stačil by normální spolehlivý chlap se srdcem na dlani a láskou k přírodě a zvířatům.
Kdyby sis mohla vybrat, kde bys žila nejraději?
Nejraději bych žila někde na horách.
Na co se nejvíc těšíš? Nejvíc se těším na pohodu s přáteli.
Na jaké filmy se díváš nejraději?
Ráda mám staré filmy, sportovní přenosy, detektivky a filmy přírodopisné.
U čeho si nejvíce odpočineš?
Na odpočinek nemám moc času. Někdy stačí dobrá kniha.
Tvé motto? Miluj aktivní život, stojí to za to.
Co bys poradila případným zájemcům o sport psích spřežení?
S pejsky je to super sport i život.
21. září 2018
