Čekala jsem na to několik let
Jméno a příjmení? Dora Kroulíková
Věk? 32 let
Rodina? manžel, syn a pes Sven
Trenér? Vláďa Šáfr
Klub? TJ Sokol Maxičky
Kde trénuješ? Všude, kde se dá.
Disciplíny?
Na závodech jsme zatím běželi jen canicross. V tréninku jezdíme koloběžku, kolo a letos jsme prvně přidali běžky.
Počet a plemeno psů? Jeden rhodéský ridgeback - Sven, 3 roky.
Kdy jsi začala se sportem psích spřežení?
V roce 2018, první závody v roce 2019.
Tvé začátky ve sportu psích spřežení?
Asi před osmi lety jsem se dostala na skupinový trénink Vládi Šáfra a začala pravidelně běhat. Od Vládi jsem se také dozvěděla, že existuje něco jako canicross a další disciplíny individuálního mushingu a moc se mi to zalíbilo. Bohužel jsem v té době neměla psa, a tak jsem se několik let jezdila na závody jen koukat. Jakmile jsem měla tu možnost, psa jsem si pořídila a dali jsme se do tréninku.
Současné další sportovní aktivity?
Mám ráda sport obecně. Kromě běhu a aktivit se psem ráda jezdím na kole, na koloběžce, na běžkách. Mám ráda i kolektivní sporty. Nebráním se ničemu.
Největší sportovní úspěchy?
4. místo na trase 5 km, Pyšelský kopeček (běžecký závod bez psa). 5. místo na trase 4,3 km, Jarní běh v Průhonickém parku (běžecký závod bez psa).
Největší úspěchy ve sportu psích spřežení?
Zatím jsme toho moc nestihli. Máme pár medailí ze začátku běhání z kategorie příchozích. Letos jsme kvůli koronaviru běželi jen několik virtuálních závodů, kde jsme se umístili pěkně, ale to se nedá úplně počítat. Snad se pochlapíme do budoucna.
Největší sportovní zážitek?
První canicrossový závod se Svenem. Čekala jsem na to několik let a najednou jsme spolu opravdu stáli na startovní čáře. Byl to Maxičkovský Saďák.
Proč se věnuješ právě sportu psích spřežení?
Je to pro mne propojení několika věcí, které mám moc ráda a těmi jsou sport, práce se psem a příroda. Mám strašně ráda ráno brzo vstát, dokud všichni ještě spí, vzít psa a třeba koloběžku a svištět si lesem křížem krážem.
Co ti tento sport dává a co ti bere?
Dává mi dobrou náladu a motivaci na sobě pracovat. A co mi bere? To nevím, asi čas. Ale já bych ho stejně asi investovala do nějakého sportu, akorát bez psa.
Jak často a jak moc trénuješ?
Já trénuji asi 5x týdně. U Svena záleží, jestli je v plném tréninku, ale obvykle tak 2x týdně v zápřahu a chodí se mnou všechny běžecké tréninky na volno, občas kolo, koloběžka na volno.
Jak vypadá tvůj nejoblíbenější trénink?
V poslední době jsem si oblíbila pomalé objemové tréninky. Ráda kroužím prstem po mapě a plánuji běžecké výlety do míst, kde jsme ještě nebyli. Klidně si za nimi někam popojedu. Vezmu Svena, zmizíme do lesa a prostě běžíme.
Kde hledáš motivaci anebo co tě žene pořád dál, zlepšovat se...?
V současné chvíli je pro mne velkou motivací úsilí, které do společného sportu dává Sven. Člověka to fascinuje, čeho je pes schopen a rád by se mu aspoň částečně vyrovnal a neztěžoval mu práci svými handicapy. Také mne motivují úžasné výkony ostatních běžců. Tady obdivuji třeba Zuzku Kynclovou a jejího Fíka. Občas nevím, jestli jeli na koloběžce nebo běželi a musím se mohutně zamyslet.
Na co se nejvíc těšíš po závodě?
Po závodě se nejvíc těším na takovou tu příjemnou únavu a pocit spokojenosti, že jsme do toho oba dali všechno, co jen šlo. Ne vždycky to tak je, občas to jednomu z nás nesedne, ale když to všechno klapne, je to paráda.
Tvůj zdravotní stav? Jedna vyhřezlá ploténka a natržený meniskus.
Tvé cíle do budoucna?
Ráda bych si se Svenem v budoucnu zaběhla nějaký delší závod, např. dogmaraton, nějaký závod po horách a postavila se na start závodu na běžkách.
Která část dne je tvou oblíbenou?
Nejraději mám ráno. Vstát brzy ještě před ostatníma, jít se ven proběhnout se psem, když je všude klid a pak se doma protáhnout a odměnit se dobrou snídaní.
Kdybys měla možnost potkat své mladší já, jakou radu bys mu dala?
Víc protahuj.
Jaro, léto, podzim nebo zima?
Nejraději mám zasněžené hory. Letos bylo všude plno sněhu. Ráno jsem vzala batůžek, termosku s kafem, vyšlápla zasněženou stráň, na cestě obula běžky a zapřáhla Svena a už jsme si to svištěli zasněženým lesem. Uprostřed tréninku jsme si dali pauzu na kafe a malou dobrotu, odpočinuli a na závěr sesvištěli na volno k chatě z kopce dolů.
Neznám moc lepších pocitů.
Kolik jazyků znáš, kolikrát jsi člověkem? Ano. Jazyky mám moc ráda.
Kdyby sis mohla vybrat, kde bys žila nejraději?
U nás na chatě v Krušných horách.
26. května 2021