Ve dvou se to lépe táhne
Jméno a příjmení? Daniela Perglerová
Věk?
ročník 1975... ale rozhodně si tak nepřipadám
Znamení?
Beran s ploutvema 
- jsem přesně na rozhraní Berana a Ryby,
dost se to ve mně pere...
Rozměry? nestěžuji si
Vztah? vdaná
Rezidence? kdesi v Modřanech
Zaměstnání, povolání? veterinářka
Klub? MC Český ráj
Jaké vybavení používáš?
Na psa stále hledám ideální postroj, nyní vypadá nadějně na míru upravený Happy Bull. Pro mě sedák Non-stop, boty Inov-8, koloběžka Doxtor.
Kde trénuješ?
Já tomu neříkám trénink, ale běhám kdekoli a kdykoli to jde, nejvíc v práci o polední pauze.
Disciplíny? Canicross, občas koloběžka, zkusili jsme triatlon.
Počet a plemena psů?
Běhám s Parson Russell teriérem Ballinem, budou mu 4 roky a je to ten nejhlasitější a nejšílenější pes mezi všemi, hlavně před startem. Doma je ještě neběhající, ale fandící yorkšír Alf, 11 let.
Čím krmíš své psy?
Granulemi Taste of the Wild plus to, co na mě vyloudí...
Kdy jsi začala se sportem psích spřežení?
V roce 2018, když byl Ballin dost starý, aby mohl začít tahat.
Tvé začátky ve sportu psích spřežení?
Běhat sama jsem začala v roce 2015, začátky byly krušné, neuběhla jsem ani 200 m. Běh jsem vždycky nenáviděla, ale prožívala jsem náročné období a potřebovala jsem, aby tělo bolelo víc než duše. Ale velmi rychle se to zvrtlo v lásku, doufám, že na zbytek života... V té době jsem měla 15letého PRT Jerryho a říkala jsem si, jak by ho to neskutečně bavilo, kdyby byl mladší. Po jeho odchodu přišel Ballin a spolu jsme začali zjišťovat, co tenhle skvělý sport obnáší.
Předchozí sportovní kariéra? Do 40 let vůbec nic.
Současné další sportovní aktivity?
Kromě běhání koloběžka, velmi opatrně kolo.
Největší sportovní úspěchy?
To, že jsem vůbec začala něco dělat a neskutečně mě to baví.
Největší úspěchy ve sportu psích spřežení?
Každý dokončený závod je pro nás úspěch a když se mi podaří u toho neupadnout, tak dvojnásob...
Největší sportovní zážitek?
Náš první triatlon... O železného psa v Sadské. Balli místo plavání mi lezl na záda a málem mě utopil, ale bylo to skvělé...
Pamatuješ se na své úplně první vítězství?
Šestajovická šestka a Klánovický canicross o týden později, naše první dva závody vůbec... to bylo něco neuvěřitelného, na to nezapomenu.
Tvůj nejtěžší závod? Asi Dog Epic...
Proč se věnuješ právě sportu psích spřežení?
Ve dvou se to lépe táhne... a mého psa i mě to neskutečně baví, není nic lepšího.
Jak dlouho se mu ještě hodláš věnovat?
Doufám, že hodně dlouho, sotva jsem začala.
Co ti tento sport dává a co ti bere?
Nemám pocit, že mi něco bere, naopak dává mi strašně moc... přátele, spoustu skvělých lidí, které bych jinak asi nepoznala, zážitky, souznění s mým psem.
Tvé nejoblíbenější závody? Ty, které nejsou moc do kopce.
Jsi musherka?
Určitě ne, já jen běhám s malým uječeným teriérem a užívám si to.
Jak často a jak moc trénuješ?
Běhám tak 5-6x týdně, většinou se psem na volno. V tahu chodíme tak 2x týdně.
Co předzávodní nervozita, týká se tě? Ano, ale snažím se ji skrývat.
Na co se nejvíc těšíš po závodě a co si dáš dobrého?
Když je horko, tak na nealko pivo.
Tvůj zdravotní stav? S ohledem na věk to ujde.
Dopuješ? Kofein.
Tvé cíle na nadcházející sezónu? Dál si ve zdraví užít každý závod.
Tvé cíle do budoucna? Běhat co nejdéle to půjde.
Jak vypadá typický den v tvém životě? Od rána do večera v práci.
Pivo nebo pivo? Víno.
Kdybys měla možnost potkat své mladší já, jakou radu bys mu dala?
Zvedni se a začni běhat. Ale nevím, jestli bych se poslechla.
Lžeš? Lžeš často? Ne... Neumím to. Někdy, bohužel...
Kdy jsi byla nejvíc nervózní? Před státnicemi na vysoké škole.
Co nesnášíš? Závist, hloupost, nepřejícnost, neupřímnost.
Mluvíš sama se sebou? Už moc ne.
Z čeho máš strach? Z výšek, z pavouků.
Jaro, léto, podzim nebo zima? Jaro a babí léto.
Dáváš si novoroční předsevzetí?
Ne, stresovalo by mě, kdybych je nesplnila.
Co si přeješ? Hlavně, abychom byli všichni zdraví.
Co ti udělá největší radost? Když dám někomu dárek.
Co nikdy nedokážeš? Naučit se anglicky.
Co tě vždycky rozesměje? Vysmátý šťastný pes.
Pomáháš ráda druhým? Ano, to je přece přirozené.
Tvoje oblíbená barva? Zelená.
Kdyby sis mohla vybrat, kde bys žila nejraději?
Jsem celkem spokojená tam, kde jsem.
Kdybys teď mohla být kdekoli, kde bys chtěla být?
Na dovolené. Kdekoli v přírodě.
Na jaké filmy se díváš nejraději?
Miluju horory... žádné krváky, ale takové, kdy čekám, že se leknu a leknu se, když to nečekám.
U čeho si nejvíce odpočineš?
U výběhu se psem... tedy až po úvodních pár stech metrech, kdy Ballin řve na celé kolo, skáče na mě a celkově dělá ostudu.
Čeho si na lidech všimneš nejdříve? Psa.
Tvé motto? Nikdy neříkej nikdy.
Co bys poradila případným zájemcům o sport psích spřežení?
Je to vysoce návykové, zkuste to a uvidíte.
Pár slov na závěr?
Především děkuji všem, kteří dočetli až sem. A myslete na to, že když někdo jako já dokáže začít s nadšením sportovat, může to dokázat opravdu každý. Jděte do toho.
17. května 2021
