Nedělejte to. Je to blázinec…
Jméno a příjmení? Broňa Frydrych
Přezdívka (jak ti říkají)? Nešahej na to...
Věk? 15 pryč
Znamení? Beran
Rozměry?
Ramena jako sešlapanej rejč,
hrudník jako špatně propletenej koš...
Zaměstnání, povolání? Lomař
Klub? Metuje
Jaké vybavení používáš? Manmat
Disciplíny, kategorie? CCM, dogtrekking
Jména a věk psů?
NO ENNy (9 let), alaskán Šerpa (9 let),
alaskán Iška (1 rok)
Jak a čím krmíš své psy? Maso, vločky...
Kdy jsi začal se sportem psích spřežení?
V roce 2006 jako pomocník závodu Šediváčkův long.
Tvé začátky ve sportu psích spřežení?
Vyhecoval mě můj pes Šerpa. To bylo v roce 2011. Pak stačilo obout vhodnou pracovní obuv a vyrazit na start užít si trochu srandy...
Předchozí sportovní kariéra? Dojil sem krávy.
Současné další sportovní aktivity? Občas se otočím na druhý bok.
Největší úspěchy ve sportu psích spřežení?
Největší úspěch je pro mě skvělý pocit z dobře zaběhnutého závodu. To je něco nepopsatelnýho. Člověk pak nemusí stát ani na bedně a přesto cejtí, jak to hřeje...
Největší sportovní zážitek?
Doběhnutí závodu Janovičky 2014. To byl opravdu omračující zážitek.
Tvůj nejtěžší závod?
Bylo jich víc. Za všechny můžu jmenovat Stopou strejdy Šeráka 2012. Tenkrát sem si do cíle donesl menší úpal a o minutu mi uteklo 3. místo...
Tvůj sportovní vzor? Jesse Owens, Emil Zátopek a mnoho dalších.
Proč se věnuješ právě sportu psích spřežení?
Fajn lidi a spousta psů. To je moje.
Co ti tento sport dává a co ti bere?
Dává mi toho spoustu. Vlastně skoro nic jinýho nedělám. A bere? Občas pevný nervy.
Tvé nejoblíbenější závody?
Býval to závod v Jičíně pod Zebínem. Tam adrenalin stříkal ušima a člověk nemoh strachy ani mluvit... v současnosti nemám žádného favorita.
Za co bys dal palec dolů českému mushingu? Určitě je co zlepšovat.
Jak často a jak moc trénuješ?
Trénuju, jak to cítím a jak moc to hoří. To do toho šlapem tak dvakrát až třikrát do týdne...
Co předzávodní nervozita, týká se tě?
Občas je to velmi aktuální, ale prý to na mně není znát.
Máš předzávodní rituál? Snažím se nezvracet a sem málomluvný.
Na co se nejvíc těšíš po závodě a co si dáš dobrého? Na pivo a kofolu.
Jak vypadá typický den v tvém životě?
Ráno vstanu a večer většinou usnu. Mezitím se snažím něco dělat.
Tvé další koníčky? Rád si čtu a občas sepisuju paměti.
Jaké máš pocity? Nemám pocity.
Co si rád broukáš? A tak různě...
Tvé motto? No war. Make tea.
Máš nějaký příběh z natáčení?
Jednou sem zakopl a sedák se mi zařízl opravdu hluboku do zadku. Bylo to řekněme nepříjemné.
Co bys poradil případným zájemcům o sport psích spřežení?
Nedělejte to. Je to blázinec...
Pár slov na závěr?
Rád bych poděkoval všem za podporu, a dokonce i těm, co mě nemají rádi. Bez nich by nebyla žádná sranda...
24. února 2016
