Bacha je to návykové
a většinou jeden pes nestačí
Jméno a příjmení? Anita Bebr - dříve Mikutová
Přezdívka? myslím, že žádnou nemám,
jen někdy mi na závodech vítají slovy „Ahoj veteránko“ 
Věk? 32 let
Znamení? Panna
Rozměry? bývalo to i lepší
Vztah? vdaná
Rodina? já, můj manžel, náš syn
Rezidence? vesnický malý Ranč Bebr
Zaměstnání, povolání?
zaměstnání - finanční poradce a povolání - maminka na plný úvazek
Klub? Kladno, báječný klub plný výborných musherů
Jaké vybavení používáš?
postroje ZERO, šňůry Manmat,
vozový park - káry - vše od Franty Chlaně, koloběžky Doxtor
Kde trénuješ? v lese za domem
Disciplíny, kategorie? SC21, C1, B1
Počet a plemeno psů? 4 psi a 3 feny, vše sibiřský hasky
Věk psů? od ročních po desetileté
Čím krmíš své psy? granule Royal Canin, maso
Kdy jsi začala se sportem psích spřežení?
Začala jsem jezdit v osmi letech a nikdo nevěřil, že u tohoto sportu zůstanu… takže už jezdím 24 let.
Tvé začátky ve sportu psích spřežení?
Podobně jako každý v osmi letech jsem o tomto sportu věděla asi to, že se nechám tahat psama a že to bude děsná zábava. Nechtěně mě k tomu přivedla sestra mojí mamky, která si pořídila jednoho, dva, tři, čtyři… asi deset haskounů a nikdy s nima moc neběhala. Já milovala ty psy a pak mě začalo bavit s nima pracovat. Vše bylo pokus omyl. Dnes už je to jiné, spousta médií, musheři poradí i se s nimi dají domluvit zkušební jízdy... Řekla bych, že je to krásný posun vpřed.
Předchozí sportovní kariéra?
Současně jsem hrála závodně stolní tenis, ale pak jsem si musela vybrat.
Tvé další sportovní aktivity?
Nyní aktivně běhám za svým synem, v závodech kolobka a běh (který tedy moc nemusím, ale je to třeba).
Největší sportovní úspěchy?
Za své největší sportovní úspěchy považuji to, že jsem vždy dojela do cíle celá a psi také!!!
Největší sportovní zážitek?
Můj první závod na saních, bylo to na Zadově. Já stála na saních poprvé, každou zatáčku jsem jela po tlamě a do cíle jsem běžela bez psů i saní... Krásné.
Pamatuješ se na své úplně první vítězství?
Nepamatuji, ale velikou radost jsem měla při získaní titulu mistra republiky.
Tvůj nejtěžší závod?
Mým nejtěžším závodem byl Šediváčkův long, který jsem odjela, nakonec jen v turistické kategorii, po těžkém úrazu... jezdit jsem to asi neměla, ale bylo to silnější než já a než vše ostatní. Parádní zážitek, zkušenost, které si moc vážím.
Tvůj sportovní vzor?
Nemám žádný vzor, mnoho lidí v tomto sportu obdivuji, ať už po musherské stránce, nebo po stránce jejich povahy.
Proč se věnuješ právě sportu psích spřežení?
Vlastně, ani nevím, přišlo to samo a už se nedalo přestat. A věnovat se mu budu, dokud mi to všechny okolnosti dovolí.
Co se ti na něm líbí či nelíbí?
Líbí se mi, že mě psi donutí být venku, relax, odreagování od veškeré té techniky... je to klišé, ale prostě romantika.
Co ti tento sport dává a co ti bere?
Dává mi spoustu energie. A co mi bere? Myslím, že asi jen trochu peněz.
Tvé nejoblíbenější závody?
Nejoblíbenější závody jsou pro mne ty, které pořádáme, Stochov - dříve Točník, práce je to hodně, ale úsilí za to stojí.
Tvůj nejbližší velký závod?
Nejbližším velkým závodem je pro mne ME 2018 v Abertamech.
Za co bys dala palec dolů českému mushingu?
Českému mushingu bych dala palec dolů za moc velké rozdělování podle toho, kdo jak jezdí, jaké má psy atd. Vždyť všichni nemusí chtít jen vyhrávat, a to že nejsou na stupních vítězů neznamená, že jsou špatní lidé... to dříve nebylo a je to smutné.
Jak často a jak moc trénuješ? Trénuji, když mám čas.
Jak vypadá tvůj nejoblíbenější trénink a naopak ten, který tolik v oblibě nemáš?
Co se týká oblíbenosti, je to asi jedno, baví mě buď všechny anebo mám dny kdy mě to nebaví vůbec. Na trati nezáleží, je to spíše o náladě, ale většinou i když se mi nechce přijedu nadšená a nakonec šťastná, že jsem jela.
Kde hledáš motivaci?
Motivace přichází sama, když se daří, chci být lepší. Ženou mě dál psi, vidím tu chuť v jejich očích a nadšení při zapřáhání a závodech.
Co předzávodní nervozita, týká se tě?
Předzávodní nervozita se mě samozřejmě týká, ale už to není takové jako dřív. Za ty roky si člověk srovná některé věci v hlavě a přistupuje k závodu jinak, nebo alespoň já to tak mám.
Máš nějaký předzávodní rituál?
Co se týká předzávodního rituálu, je třeba se pořádně rozcvičit, namazat (venkovně a někdy i trošku vnitřně), obléci si motokrosový nárazník a jedéééééém.
Něco z tajů tvé přípravy?
Z tajů mé přípravy, můžu prozradit, že letos máme hodně práce na nových kotcích, takže jestli se dostaneme na trénink před prvním závodem bude to bezvadné.
Tvé cíle na nadcházející sezónu?
Cílem letošní sezóny je být v dobré kondici a těšit se dobrému zdraví, to platí jak pro nás, tak pro psy. Pak si v klídku dojedeme pro titul mistra Evropy.
Co jíš a piješ nejraději?
No nejraději mám řízek a svíčkovou, nejvíce piji vody a pak taky vodku.
Jaká jsi?
Snažím se být svá, přirozená, někdy moc upřímná. Myslím, že nezkazím žádnou srandu. Nemám ráda pomluvy a intriky. Teď jsem se ocitla v nové roli milující manželky a maminky, moc si obě role užívám, snažím se je plnit co možná nejsvědomitěji, jestli mi to jde ukáže až čas.
Tvé motto?
Žádné velké motto nemám, jen si myslím, že život je krásnej a měl by se užívat každý den, protože na každém dnu se dá najít něco hezkého.
Co bys poradila případným zájemcům o sport psích spřežení?
Bacha je to návykové a většinou jeden pes nestačí.
21. října 2018
