Jo, možná jsme blázni, exoti nebo šílenci,
ale já bych tenhle život nikdy
a za nic na světě nevyměnila
Jméno a příjmení? Tereza Hanušová
Přezdívka (jak ti říkají)? Oslík
Věk? 16
Znamení? Beran
Rodina?
Ta nejlepší, co si člověk u mushingu může přát 
Rezidence? Červený Kostelec
Zaměstnání, povolání?
Studentka gymnázia NáchodKlub? Metuje
Jaké vybavení používáš?
Postroje, sedák MAN MAT, koloběžka Hota, oblečení hlavně Husky.
Kde trénuješ? Lesy a louky kolem Kostelce, v zimě jezdíme na Janovičky.
Disciplíny, kategorie?
Na závodech hlavně SC2, a mimo ně podle situace, spíš, jak se dohodnu s taťkou a bráchou - koloběžka, kolo, běh, někdy na mě zbyde kára a celé spřežení. Celkově mám radši krátké tratě.
Počet psů? Doma 4, u strejdy 5.
Jména a věk psů?
Pepina (5), Muf (13), Mates a Čert (12), Vilda (1), Rozárka (2), Eliška (1,5) a moje zlatíčka Andělka a Emilka (1,5).
Čím krmíš své psy? Granule Bono, maso, občas kosti.
Tvé začátky ve sportu psích spřežení (kdo tě ke sportu psích spřežení přivedl, co tě motivovalo)?
Na tohle mám štěstí. Do musherské rodiny a Metuje jsem se už narodila. Táta nás s bráchou vozil v saních už od mimin, ale jako malá jsem byla strašnej srab. První závod jsem jela až ve 12 letech. Ale myslím, že největší zlom pro mě nastal v listopadu 2010, kdy se narodily Andělka s Emilkou.
S nima jezdím nejvíc a nejraději, jsou to moje holky zlatý, a nedokážu si to bez nich představit. Na několik závodů (Hill's cup) jsem se podívala i díky kamarádce Zdeničce Duškové, protože táta nemá tolik volna, abychom mohli jezdit na více závodů, takže Zdeničko děkuju moc. 
Současné další sportovní aktivity?
Hlavně běh, občas kolo nebo inline, pilates se Zdeničkou. V zimě snowboard a běžky.
Největší úspěchy ve sportu psích spřežení? Že jsem se zatím nezabila.
Tvůj sportovní vzor?
Těch je spousta, třeba můj děda má v 73 letech kondici, kterou bychom mu všichni mohli závidět.
Jak dlouho se mu ještě hodláš věnovat?
Nejraději celý život, ale sama nevím, co mě ještě čeká.
Co se ti na něm líbí či nelíbí?
Líbí se mi to spojení přírody, sportu, zvířat a někdy i adrenalinu. Líbí se mi víkendy strávené s kamarády, ta sranda a pohoda, a taky ta souhra se psy, že nejedu jen já a psi, ale jedeme my, jako jeden tým.
A na nic, co by se mi nějak moc nelíbilo, jsem nepřišla. Možná snad, někdy přehnané a zbytečné „škatulkování“ lidí. Máme snad všichni stejný koníček, a děláme věc, která nás baví, tak proč si to takhle kazit.
Tvůj nejbližší velký závod?
Ráda bych zkusila triatlon v Sadské, ale uvidím, jak nám to vyjde.
Jak často a jak moc trénuješ?
S pejskama tak 2-3 krát týdně (hlavně jak to stíhám se školou) a sama se snažím něco dělat každý den, buď si jdu zaběhat, nebo třeba na kolo.
Tvé cíle na nadcházející sezónu?
Určitě bych se chtěla podívat na více závodů, ale to bohužel nezáleží na mně... už by to chtělo řidičák a auto.
A když to půjde dobře, tak možná v zimě už zkusit nějaký závod na běžkách.
Tvé cíle do budoucna
Moc neplánuju, zatím mi bude stačit nezbláznit se ze školy, za pár let maturita, no a uvidíme co dál. Možná se pak podívat někam do zahraničí, ale to je ještě daleko.
Tvůj největší sportovní sen?
Abych se i za 20 let věnovala mushingu, s vlastní smečkou, haskánů nebo alaskánků.
Tvé další koníčky?
Woodcraft, kamarádi, cestování kamkoliv, nechám se vtáhnout do čehokoliv.
Co jíš a piješ nejraději? Sladkosti všeho druhu.
Co nesnášíš?
Když byste strašně rádi někomu pomohli, ale nemůžete, nevíte nebo nemáte jak.
Jaké máš pocity?
Šla bych si zaběhat, ale ležím už čtvrtý den s teplotou a fakt mě to nebaví. 
Co si přeješ?
Srub někde na samotě ve Finsku, celkově se na sever někdy podívat.
Co bys poradila případným zájemcům o sport psích spřežení?
Běžte se podívat na závody, a popovídejte si o tom s nějakým musherem, určitě vám rád poradí.
Pár slov na závěr?
Jo, možná jsme blázni, exoti nebo šílenci, jak někdy od někoho slyším,
ale já bych tenhle život nikdy a za nic na světě nevyměnila...
6. června 2012
