Poděkování…
Dva dny po návratu z Nonstopu 2012 měl můj manžel těžkou nehodu, na kole se srazil s protijedoucím autem. Byl skoro dva měsíce v komatu, prognozy a vyšetřování policie byly nepříznivé. Takže to vypadalo, že zůstanu sama s dětma a budu platit škodu na autě.
V té době na mushingu pár minut visel inzerát, že daruji svoje psy. Vaše reakce byly pro mě potěšením, nabízeli jste mi pomoc, vyjadřovali účast a podporu. Nepamatuji si, kdo všechno mi nabízel, že si psy vezme třeba i na přechodnou dobu. Neměla jsem sílu odpovídat, ale každá nabídka pro mě znamenala, že ještě není tak zle, že si zatím psy nechám a uvidíme co dál.
Někdy v dubnu se manžel probral a jeho životní funkce se začaly pomalu dávat do pohybu. Koncem května byl propuštěn domů na doléčení a policie dospěla k závěru, že nehodu zavinil řidič protijedoucího auta. Tím bylo jasné, že co se financí týče, psi zůstávají.
Další období bylo pro nás oba velice těžké. Ale dokonce jsem další zimu jela i na jedny zimní závody, a kdyby byl sníh, tak ještě na dvoje.
Teď od ledna 2014 nastoupil manžel na poloviční úvazek zpět do práce a dojíždí tam jak jinak než na kole. Psi si mezitím stárnou, vůdčí feně je 9 let. Celá rodina jsme si pořídili kola a hodně jezdíme na výlety se psy, většinou já mám 3 a dcera taky 3.
Ještě jednou děkuji všem, co mi nabízeli jakoukoliv pomoc!
Šárka Mikolášová
13. ledna 2014
