Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

obrazek1.jpg

 

Pouze život, který žijeme pro ostatní,

stojí za to

 

Jméno a příjmení?  Roman Habásko

Přezdívka (jak ti říkají)?  HaHasky

Věk?

já se narodil a Pablo Picasso zemřel

Vztah?  milující

Rodina?  14 chlupáčů s Alenkou

Rezidence?

vodu a teplo mám, luxus nepotřebuji

Zaměstnání, povolání?

půl roku obchodní zástupce a půl roku musher

Klub?  Krušnohorský sportovní

Jaké vybavení používáš?  ZeroDC, František Chlaň

Kde trénuješ?  Doupov, Hřebečná

Disciplíny, kategorie?  mid, long

 

Počet a plemena psů?

10 Siberian Husky + 8 pejsků, na které už jen vzpomínám. sad

Jména a věk psů?

Cariboo 4, Devonek 4, Joy 3, Krysa Avalanche 2, Chignik 2, Maxíček koníček 2, Mája trojnohá 3, májovky Aime, Alby 1, Miki 0,5, + Borderkolie Keysi, Jerry, Britney a Parson Chipsa.

Jak a čím krmíš své psy?  Troll, KENNELS´ FAVOURITE , Vetamix.

Kdy jsi začal se sportem psích spřežení?

Snad někdy po roce 1996 vešel do mého života první SH jménem Max.

Kdo tě ke sportu psích spřežení přivedl?

Šťastná náhoda, rozhodnutí pořídit si psího kamaráda do přírody a na sport. Byl jím Maxík Illoas Kehro ze Dvora Králové a pak už to šlo ráz na ráz. Další pes stejného plemene na sebe nenechal dlouho čekat, a tak to šlo dále a dále. Jezdil jsem, jak se dalo a vždy to bylo velké dobrodružství. A nikdy bych neměnil.

Co tě motivovalo?

Kamarád a soused Kamil Ausbuher, reprezentant v cyklokrosu, který v roce 1992 získal zlatou na MS, a tak jsem ji chtěl někdy také.

Předchozí sportovní kariéra?  Silniční cyklistika.

Současné další sportovní aktivity?

Vysokohorská turistika, dogtrekking, mtb kolo.

Největší sportovní úspěchy?  Stal jsem se musherem.

Největší úspěchy ve sportu psích spřežení?

Úspěchem je pro mě radost z radosti mých pejsků z běhu. Medaile a tituly jsou k ničemu.

Největší sportovní zážitek?  Závod, kdy si sáhnu na samé dno.

Tvůj nejtěžší závod?

Ten jsem prohrál loni začátkem března, to, když jsem přišel o své dva nejmilejší pejsky. Stále jsem věřil, že se domů vrátí. sad

Tvůj sportovní vzor?

Nechci někoho kopírovat nebo napodobovat. Ale obdivuji naše atlety z první poloviny 20 století.

Proč se věnuješ právě sportu psích spřežení?

Je to sport o dokonalé souhře mezi člověkem a psem. Jeden druhého musí tolerovat a ctít.

Jak dlouho se mu ještě hodláš věnovat?  Dokud to jen půjde.

Co se ti na něm líbí?

Líbí se mi ta svoboda a volnost, když jedu. Nemám rád, když někdo vysedává v teple a popíjí si na závodech a při tom se ještě nepostaral o vlastní psy.

Co ti tento sport dává a co ti bere?

Dává mi pocit, že skutečně žiji a bere mi jen to, co sám chci, aby mi vzal.

Tvé nejoblíbenější závody?

Na každý závod se vždy těším, ale u nás je to Šediváčkův long pro svoji neopakovatelnou atmosféru.

Jak často a jak moc trénuješ?

Trénuji jen tolik, aby to mé pejsky bavilo. Takže někdy od konce srpna pomalu začínám a v prosinci jezdím cca. 5x týdně po pěti hodinách.

Tvůj zdravotní stav?

Pár kilíček navíc, ale je začátek sezony, a tudíž je potřeba trénovat se zátěží. wink Jinak se cítím skvěle.

Dopuješ?  Nikdy, do sportu to nepatří a už vůbec ne do amatérského.

Tvé cíle na nadcházející sezónu?

Série Ironsleddogmen 2012, MS IFSS Borken sprint off snow, ME FISTC Medvedevo mid off snow, ME FISTC long 2012.

Tvé cíle do budoucna?

Sezona 2013 v režii Femundslopet 400 km nebo Finmarkslopet 500 km, Polardistance.

Tvůj největší sportovní sen?  Sny jsou jen mé a jen já si je můžu snít.

Tvé další koníčky?  Rybařím, mtb kolo.

Co jíš a piješ nejraději?

Mám rád tvrdé sýry, víno Aurelius ze sklepů v Kobylí.

Co nesnášíš?  Závist, zášť, neupřímnost.

Kdo tě nejvíc zlobí?  Lidé dnes mají v sobě málo patriotismu.

Jaké máš pocity?  Dobré.

Přeješ si něco?  Dobrou práci.

Co si rád broukáš?  Michala Tučného, Kabáty.

Jak ti dupou králíci?  Králíka mám rád s knedlíkem.

Tvé motto?  Pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to.

Co bys poradil případným zájemcům o sport psích spřežení?

Nejsem z těch, co můžou někomu radit. Snad jen, až se postavíš na saně a dáš svým psům povel, nikdy nezapomeň, že to dělají jen proto, že chtějí, a ne že musí.

Pár slov na závěr?

Sníme o tom, o čem chceme snít, jdeme tam, kam chceme jít, jsme tím, kým chceme být. Protože život máme jen jeden, a jen jednu šanci ho žít.

 

2. září 2011