Psí sporty jsou životní úděl
Jméno a příjmení: Petr Toncar
Přezdívka (jak ti říkají a proč?):
„přeceda“ (to vymyslela Terezka Ženíškovic)
Věk: 35
Rezidence: Maxičky
Zaměstnání, povolání:
fyzioterapeut a ředitel malé rodinné rehabilitace
Nejen musherské diplomy…:
diplom z fyzioterapie
Klub: 58 Maxičky
Jaké vybavení používáš: svoje nohy a ruce, občas kolo
Kde trénuješ: v lese
Disciplíny, kategorie: CC, Skj
Počet a plemena psů: 1x ŠZP a 1x ESP, takže 2
Jména a věk psů: Easy (9), Hugo (3)
Jak a čím krmíš své psy: granule + maso 1:1
Kdy jsi začal se sportem psích spřežení? 1994 - to je fakt dávno. 
Tvé začátky ve sportu psích spřežení (kdo tě ke sportu psích spřežení přivedl, co tě motivovalo)?
Nešněrovi, zimní sporty a obdiv k dalekému severu.
Předchozí sportovní kariéra? V mládí běžky.
Současné další sportovní aktivity?
Všeobecný sport (za to dík mým rodičům), jakékoliv rekreačně mimo míčových her.
Největší sportovní zážitek? TDM, PIRENA, co by handler Odyssea.
Tvůj nejtěžší závod? TDM.
Proč se věnuješ právě sportu psích spřežení? Baví mě a mám psy.
Jak dlouho se mu ještě hodláš věnovat? Rekreačně dokud to půjde.
Co se ti na něm líbí? Spolupráce člověk + pes a pohyb, který mám rád.
Co ti tento sport dává a co ti bere? Relax a kondici, zdraví a energii.
Tvé nejoblíbenější závody? Všechny.
Za co bys dal palec dolů českému mushingu? Za pasivitu.
Jak často a jak moc trénuješ? Občas.
Něco z tajů tvé přípravy? No stress.
Tvůj zdravotní stav? OK.
Dopuješ? Jasně, ale neřeknu čím.
Tvé cíle na nadcházející sezónu? Nezranit sebe ani psy.
Tvé cíle do budoucna? Nezranit sebe ani psy.
Tvůj největší sportovní sen? Nezranit sebe ani psy.
Tvé další koníčky? Práce, cestování, hory.
Co jíš nejraději? Těstoviny.
Co nesnášíš? Hloupost a negativismus.
Co tě nejvíc zlobí? Moje oči.
Jaké máš pocity? Pozitivní.
Co si rád broukáš? Tu, co jsem slyšel poslední.
Jak ti dupou králíci? Neztěžuji si.
Kdo tě honí? Čas.
Tvé motto? Spousta, ale v zásadě: za vším hledej něco pozitivního.
Máš nějaký příběh z natáčení?
Třeba ten, jak mi pes překousal dráty v autě a já zůstal ve Švýcarsku nepojízdný.
Pár slov na závěr? Psí sporty jsou životní úděl.
11. září 2011
