Mám rád psy a sport
Jméno a příjmení?
Ondra Charouz
Věk?
18
Rodina?
Táta, máma, brácha a psíci
Rezidence?
Krásný dům v malebné vesnici zvané Komárov
Zaměstnání, povolání?
Student
Klub?
20 - MC Metuje
Jaké vybavení používáš?
Koloběžka Tektoss, vodítko Manmat,
postroj od Dáši Nešněrové
Kde trénuješ?
Za barákem na poli a v lese
Kategorie?
SC1-1
Počet a plemeno psů?
2 psi, 1 fenka - všichni sibiřští husky
Jména a věk psů?
Aki s Bártem (bráši) - rok a půl
Amy (maskot) - 6 roků
Čím krmíš své psy?
Granule, maso
Kdy jsi začal se sportem psích spřežení?
Před rokem.
Tvé začátky ve sportu psích spřežení?
Začalo to tím, že táta potřeboval pomoct na prvních závodech, aby si psi zvykli. Skončilo to pěti víkendy v řadě strávených na závodech psích spřežení. 
Předchozí sportovní kariéra?
Rok a půl atletika (200 m, 400 m sprint, hod oštěpem) - bohužel skoro žádný trénink, spíše jsem jezdil akorát na závody. A kickbox.
Současné další sportovní aktivity?
Box.
Největší sportovní úspěchy?
Účast na MČR v atletice (800 m).
Největší úspěchy ve sportu psích spřežení?
Mistr ČR SC1-1 2011.
Vítězství v Krušnohorském poháru skládajícím se ze tří jednotlivých závodů (každý z nich byl od nás vzdálený více jak 350 km).
Tvůj sportovní vzor?
Kickboxer Mike Zambidis - člověk nemusí mít 2 metry a vážit 100 kilo, aby se stal několikanásobným mistrem světa v kickboxu. 
Proč se věnuješ právě sportu psích spřežení?
Mám rád psy a sport. Taky pro tento druh sportu mám ideální podmínky, tak proč bych se tomu nevěnoval?
Jak dlouho se mu ještě hodláš věnovat?
Jelikož příští rok maturuju a poté chci studovat v Brně, tak se trochu bojím, jak to budu zvládat časově.
Co se ti na něm líbí?
Kolektiv, skvělí lidi, nikdo si na nic nehraje a každý rád pomůže. Taky to není sport, který může dělat každý, takže se mi také líbí netradičnost.
Co ti tento sport dává a co ti bere?
Dává mi nové zkušenosti, nové úspěchy, přátele. Bere víkendy. 
Tvé nejoblíbenější závody?
Nejvíce se mi líbilo ve Vroutku, na Horách a v Hrobě.
Jak často a jak moc trénuješ?
Musím se přiznat, že tréninku věnuji velmi málo času. Ze školy se domů dostanu až pozdě odpoledne a když jsou prázdniny, tak je na trénink moc vedro.
Tvá taktika při závodě?
Snažím se Akimu pomáhat po celou dobu závodu, aby se co nejméně nadřel. Takže se při závodě nevezu, a to ani z kopce.
Jinak nejdůležitější je pro nás nepotkat na trati fenku.
Tvůj zdravotní stav?
Cítím se zdráv.
Dopuješ?
Na snídani makovec nebo vánočka a Granko před každým závodem, to je můj doping.
Tvé cíle na nadcházející sezónu?
Podívat se na Evropu a zkusit tam štěstí a třeba se i umístit.
Tvůj největší sportovní sen?
Svůj sen jsem si už splnil, a to být v nějakém sportu mistr republiky. To se mi díky mushingu povedlo. Jako každý sportovec mám ale sen být lepší než ostatní.
Jak vypadá typický den v tvém životě?
Velmi lenošný, o víkendu dřív než v 11 nevstanu.
Tvé další koníčky?
Motorky, kickbox, box, počítač.
Nejoblíbenější hudební skupina?
Green Day.
Co jíš a piješ nejraději?
Ledový čaj, kofola.
Pizza.
Co nesnášíš?
Hloupý lidi.
Co tě nejvíc zlobí?
Aki, když při závodě předjede fenu, tak ho už od ní neodtrhnu.
Máš nějaký příběh z natáčení?
Závod ve Vroutku. Po prvním kilometru jsme dojeli závodníka na koloběžce s jeho fenkou. Aki samozřejmě, jak ji uviděl, ztratil závodního ducha a už jen pomalu běžel pozpátku vedle koloběžky, otočený k fence. Když se nám konečně podařilo se od nich odpoutat (musel jsem poprosit závodníka, aby s fenkou chvilku počkal), ujeli jsme asi 200 m a Aki začal sráti. Samozřejmě nás ti dva zase dojeli a vše se zase opakovalo. Zbytek závodu jsme dojeli s Akiho otočenou hlavou k fence, běžící 2 metry za námi. Je vidět že je to kluk.
Co bys poradil případným zájemcům o sport psích spřežení?
Aby se ničeho nebáli a zkusili to nejdřív s jedním psem. Ostatní musheři vám rádi se vším pomůžou a dostanete se do príma kolektivu.
Pár slov na závěr?
Už mě nic nenapadá, všechno jsem vám už pověděl.
18. dubna 2012
