… ohaře fakt nutně potřebuji ke svému životu
Jméno a příjmení? Monika Strašáková
Věk? Ročník 1973
Znamení? Lev
Rozměry? 180 cm, 60 kg
Vztah?
Vdaná za velmi tolerantního chlapa,
který moje nápady přijímá s úsměvem
Rodina? 2 náctiletí synové
Rezidence? Brno
Zaměstnání, povolání?
Ekonomka v medicínské společnosti
Klub? MC Český ráj. Trénuji v rámci skupinky Canicross v Brně.
Jaké vybavení používáš? Non-stop Dogwear.
Kde trénuješ? V Brně a v okolí Lysic, kde máme chalupu.
Disciplíny? Canicross. Na jiné disciplíny nemám psa.
Počet a plemeno psů? 1 bígl.
Jméno a věk? Bella, 2 roky.
Čím krmíš svého psa? Granule + maso.
Kdy jsi začala se sportem psích spřežení?
Loni – hledala jsem „kroužek“ pro psa, který by bavil i mě.
Tvé začátky ve sportu psích spřežení (kdo tě ke sportu psích spřežení přivedl, co tě motivovalo)?
Ciprovi a spol. na víkendovém semináři. A potom Veronika Navrátilová a Jana Tomášková – trenérky skupinky Canicross v Brně. I když teď jim do toho ještě fušuje Jana Kakáčová, která naši skupinku začíná trápit atletickou průpravou. 
Předchozí sportovní kariéra?
Jako malá holka jsem hrála basketbal a potom dlouho korfbal.
Současné další sportovní aktivity?
Běh je na prvním místě. Potom kolo, lyže, běžky, turistika.
Největší sportovní úspěchy?
V korfbalu 3. místo na mistrovství Evropy hráčů do 23 let – to bylo v roce 1996. 
A v běhu jsem ráda za svůj osobák v maratonu 3:33, v takový čas jsem nikdy ani nedoufala.
Největší úspěchy ve sportu psích spřežení? Teprve začínám.
Největší sportovní zážitek? Vždycky ten poslední závod.
Tvůj nejtěžší závod?
Určitě můj letošní maraton v Bostonu. Jela jsem tam s bolavým kolenem a bylo to těžké. Ale Boston, ten se nevzdává.
Proč se věnuješ právě sportu psích spřežení?
Já jsem týmový hráč a tohle je týmový sport.
Jak dlouho se mu ještě hodláš věnovat?
Dokud moje kolena neřeknou STOP.
Co se ti na něm líbí či nelíbí?
Líbí se mi současná aktivita klubů udělat z canicrossu masový sport, který může dělat skoro každý.
Co ti tento sport dává a co ti bere?
Dává mi nové kamarády a spoustu plánů do budoucna.
Tvé nejoblíbenější závody? Nativia challenge.
Tvůj nejbližší velký závod?
Čeká nás Chicopee Cup na Horníku, náš první etapový závod.
Jak často a jak moc trénuješ?
Běhám 4x týdně, 3x týdně s Bellou a jednou sama.
Něco z tajů tvé přípravy?
Mám malého psa, takže kromě canicrossových závodů a společných brněnských tréninků odběhá se mnou vše na volno. Sílu nahrazujeme spíš vytrvalostí.
Tvůj zdravotní stav? Až na kolena výborný.
Dopuješ? Ano, pravidelně: čokoláda, káva, víno.
Tvé cíle na nadcházející sezónu? Zrychlit. Já jsem vytrvalá, ale pomalá.
Tvé cíle do budoucna?
ESP nebo něco podobného. Doma už přesvědčuji své tři chlapy, že ohaře fakt nutně potřebuji ke svému životu.
Tvůj největší sportovní sen? Vyzkoušet skijöring.
Jak vypadá typický den v tvém životě?
Práce, rodina, pes, sport. Snažím se vše skloubit dohromady.
Tvé další koníčky? Francouzština, cestování.
Co jíš a piješ nejraději?
Já jsem polívková: kulajda, gulášovka, boršč, kyselica, mňam.
Co nesnášíš? Když někdo neumí přiznat svoji chybu.
Kdo (co) tě nejvíc zlobí? Puberta je někdy těžký soupeř.
Jaké máš pocity? Život je fajn, takže dobré.
Co si přeješ? Zdraví celé mé rodiny.
Tvé motto? Žij a nechej žít.
Co bys poradila případným zájemcům o sport psích spřežení?
Zkuste to. Je to fajn sport.
2. července 2014
