I ten největší strom
byl kdysi jen semínkem v zemi
Jméno a příjmení? Michaela Budišová
Věk? 24 let
Znamení? Panna
Povolání? Zootechnik
Facebook? Michaela Budišová
Jaké vybavení používáš?
non-stopdogwear.no
Kde trénuješ?
Na převážně lesních a polních cestách
v okolí Lomnice u Tišnova
Disciplíny?
Zatím jen canicross 
Tvá psí parťačka? Půjčuji si od přítelkyně mého bratra výmarskou ohařku.
Jméno a věk? Majla, skoro 2 roky
Čím ji krmíš? Granulemi a syrovým masem.
Kdy jsi začala se sportem psích spřežení? V březnu 2015.
Tvé začátky ve sportu psích spřežení?
Jednou jsem se šla jen tak proběhnout s Majlou na vodítku. V ten den nás potkal velký vítr a kroupy, byly jsme asi 5 km od domova. Rychle jsme uháněly domů, přežily jsme. Když jsem si doma prohlížela náš čas za těch 10 uběhnutých kilometrů, byla jsem docela překvapená. Říkala jsem si, že sama bych to takto neuběhla. A to mě motivovalo. Řekla jsem si ale, že tak to asi nepůjde. Chudák Majla mě táhla na obojku a já měla spálené ruce od vodítka. Rozhodla jsem se, že vyzkouším canicross, který jsem znala jen z doslechu. Jelikož jsem závodivá, vyhledala jsem si pár týdnů na to nějaké závody. Netrvalo dlouho a zúčastnily jsme se s Majlou našeho prvního menšího závodu - Cestou necestou v Brně, který mě natolik uchvátil, že jsme začaly trénovat víc a víc.
Předchozí sportovní kariéra?
Atletika (asi před deseti lety), v posledních 4 letech in line brusle a běh.
Současné další sportovní aktivity? Jízda na koni, trénink dostihových koní.
Největší sportovní úspěchy?
3. místo ve Schwechatu (v Rakousku) v atletickém víceboji.
Největší úspěchy ve sportu psích spřežení?
3. místo v Blansku na Nativia Challenge, náš první velký závod s Majlou.
Největší sportovní zážitek? Můj první neregistrovaný dostih na 1200 m.
Tvůj nejtěžší závod?
První náš závod s Majlou, Cestou necestou v Brně. Majla měla na sobě první postroj a já jsem se snažila poprvé naplno stíhat jejímu tempu. Musím říct, že každý závod je těžký.
Tvůj sportovní vzor? Josef Váňa.
Proč se věnuješ právě sportu psích spřežení?
Je to společná radost, baví to mě i Majlu.
Jak dlouho se mu hodláš věnovat?
Doufám, že nás toho ještě hodně čeká.
Co se ti na něm líbí či nelíbí?
Kolem canicrossu je kolektiv spoustu pozitivně naladěných lidí. Jen škoda, že na závody se musí jezdit po celé ČR, finančně je to náročné.
Co ti tento sport dává?
Když jsem unavená po práci nebo mám špatnou náladu a zaběháme si s Majlou, dá mi to spoustu energie a těším se na další a další tréninky.
Tvůj nejbližší velký závod?
Chystáme se do Prahy na Nativia Challenge. Bude tam jistě velká konkurence, se kterou se můžeme porovnat.
Jak často a jak moc trénuješ?
Snažím se vždy, když mám čas. Musím to ještě kombinovat s koňmi, ale zatím to zvládám. Většinou trénuji okolo 150 km měsíčně.
Jak vypadá tvůj nejoblíbenější trénink a naopak ten, který tolik v oblibě nemáš?
Všechny tréninky mi něco dají. Když jsem moc unavená, raději ani běhat nejdu a tím si alespoň nic nezprotivím.
Co předzávodní nervozita, týká se tě?
Jsem hoooodně nervozní, bohužel to se ovlivnit nedá. 
Máš předzávodní rituál?
Jen se předchozí den jít volně vyklusat a protáhnout.
Na co se nejvíc těšíš po závodě a co si dáš dobrého?
Nejvíc se těším na sprchu a na jídlo nemám moc pomyšlení.
Tvé cíle na nadcházející sezónu? Zatím moc neplánuji.
Tvé cíle do budoucna?
Zdokonalovat se a zúčastnit se spousty a spousty závodů.
Tvůj největší sportovní sen
Získat nějaké to první místo ve větším závodě.
Jak vypadá typický den v tvém životě?
Do práce, z práce, ke koním, trénink s Majlou, mezitím nějaké to jídlo a spánek.
Tvé další koníčky? Koníčci.
Co jíš a piješ nejraději?
Miluji smažené řízky a sladkosti. Nejraději mám citronádu.
Co nesnášíš? Lež a přetvářku.
Co tě nejvíc zlobí? Když mě chytne mlsná.
Co si přeješ? Aby na sebe byli lidi hodní a nezáviděli si.
Co si ráda broukáš?
Pořád si něco zpívám, z rádia i své oblíbené písničky.
Tvé motto? I ten největší strom byl kdysi jen semínkem v zemi.
Co bys poradila případným zájemcům o sport psích spřežení?
Všem bych poradila, ať neváhají a jdou do toho. A jít hned a nic neodkládat.
Pár slov na závěr?
Na závěr bych chtěla poděkovat majitelce Majlinky, která mi ji svěřuje, patří jí velký dík.
30. května 2015
