Užívejte si každou chvíli,
kterou můžete strávit se svými psy
Jméno a příjmení? Jana Raczová
Věk? 21 let
Znamení? Kozoroh
Rozměry? Přiměřené 
Vztah?
Přítel Radek Kotěšovec - také pejskař
Rodina? Přítel a rodiče
Rezidence?
Na samotě u lesa,
kde se ani lišky neobtěžují dávat dobrou noc
Zaměstnání, povolání? Studentka VŠ
Jaké vybavení používáš? Sedák ManMat, postroje Zero a Polar Pešek, kolobrnda Swenovka.
Kde trénuješ? Na dogtrekking pravidelně cestou ze školy, 3 km do kopečka jako rozcvička stačí, 
na kolobce a kole po lesních cestách v okolí, agility, kde se dá...
Kategorie? CCW, DTW1, MA2, LA1. 
Počet a plemeno psů? Šeltie, belgický ovčák, australský ovčák a 2x český horský pes.
Jména a věk psů? Šeltie Borgi (3 roky), belgičák Airo (2,5 roku), ausina Blackie (1 rok), ČHP Čak a Pleška.
Jak a čím krmíš své psy? Každého jinak, ale krmím hlavně granulemi a masem + jako odměnky mají nejraději sušené plíce.
Kdy jsi začala se sportem psích spřežení? Agility se věnuju od roku 1998, první dogtrekking jsem šla v roce 2005, na musherských závodech jsem se objevila o rok později.
Tvé začátky ve sportu psích spřežení? Od malička byl doma vždy nějaký pes. Pak jsem objevila agility a tím to začalo... O dogtrekkingu jsem četla v časopise, poté jsem potkala naše skoro sousedy Julču a Marka Zrnovi... Slovo dalo slovo a rodiče mě po předlouhém přemlouvání pustili...
Se Zrníkama jsem se také poprvé ocitla na závodech v Cakově, kde jsem měla běžet, ale napadl sníh... Ještě ráno před odjezdem jsem si jela půjčit běžky, na kterých jsem nikdy předtím nestála... Dodnes se divím, že jsem to přežila ve zdraví.
Předchozí sportovní kariéra? Judo a karate.
Současné další sportovní aktivity? Agility, dogtrekking, běhání.
Největší sportovní úspěchy? V agility jsem se svým osudovým psem dosáhla plno úspěchů i na evropské úrovni, ale teprve poté, co jsem se naučila prohrávat.
Největší úspěchy ve sportu psích spřežení? Každý dojitý dogtrekking a každý doběhnutý závod... jinak 3. místo CCW na Radíkově a 3. místo na longu Zde jsou lvi.
Největší sportovní zážitek? V agility start na ME z 1. místa, na dogtrekkingu je každý trek obrovský zážitek, protože ještě nebyly dva treky stejné.
Tvůj nejtěžší závod? Už zmiňovaný první start na běžkách, v DT loňský závod Zde jsou Lvi, Stopou strejdy Šeráka 2006 a aktuálně Šlapanický vlk 2012, tyto treky pro mě byly plné emocí, bolesti a radosti víc než obvykle, byly něčím výjimečnější, než ty ostatní...
Tvůj sportovní vzor? V canicrossu Peťa Fochler, v dogtrekkingu Míla "Junior" Slaměník a v agility Terka Králová a Lisa Frick.
Proč se věnuješ právě sportu psích spřežení? Mám ráda akci, dobrodružství, dobrou partu a hlavně psy... dogtrekking a canicross tohle vše splňuje.
Jak dlouho se mu ještě hodláš věnovat? Dokud budu stát na nohou a moji psi budou zdraví.
Co se ti na něm nelíbí? Nemám ráda, když si závodníci něco dokazují na úkor svých psů.
Co ti tento sport dává a co ti bere? Dává mi nové kamarády, dělá ze mě lepšího člověka, lépe poznám svého psa... a bere čas a peníze.
Tvé nejoblíbenější závody? Cakov-Radíkov, Šlapanický vlk, Jednooký vlk a Stopou strejdy Šeráka.
Tvůj nejbližší velký závod? Stopou strejdy Šeráka.
Jak často a jak moc trénuješ? Na treky a canicross netrénuju, denně toho nachodím dost. Agility trénuju max. 1x týdně, což je docela málo...
Něco z tajů tvé přípravy? Jsem šnek, takže žádnou extra přípravu nepotřebuju, takže ani není co odtajit - stačí se denně hýbat. V agility je to těžší, nejdůležitější je psovi věřit a pokud pes nemá svůj den, tak prostě netrénovat.
Tvůj zdravotní stav? Lepší už být nemůže.
Dopuješ? Pivem a čokoládou.
Tvé cíle na nadcházející sezónu? Dojít co nejvíce treků, úspěšně zahájit závodní kariéru v agility s maliňákem...
Tvůj největší sportovní sen? Jednou se v agility postavit na start na mistrovství světa. Na dogtrekkingu asi dojít bez puchýřů a s nehty. 
Jak vypadá typický den v tvém životě? Ráno venčení, škola, po škole venčení a trénink s jednotlivými psy... občas nečekané noční běhání nebo neplánovaný odjezd na závody...
Tvé další koníčky? Četba, počítač, malování, nože, 2. světová válka.
Co jíš a piješ nejraději? Téměř cokoliv, ale nejradši maso se zeleninou a zelený čaj.
Co nesnášíš? Lidi, kteří jsou schopní ublížit bezbranným, neupřímné a nespolehlivé...
Kdo (co) tě nejvíc zlobí? Moje tvrdohlavost, můj maliňák a přítel.
Co si přeješ? Aby byl psí život delší... A občas aby den měl aspoň 48 hodin...
Co si ráda broukáš? Podle nálady. Ale většinou je to Karel Kryl, Metallica, Manowar...
Tvé motto? "I tohle přejde..."
Co bys poradila případným zájemcům o sport psích spřežení?
Je to týmový sport - vždy musíte brát ohled na svého parťáka, žádné sólo akce. Jeden bez druhého nedokážete nic. Pes je ale taky velká zodpovědnost, takže než se do toho pustíte, musíte si to dobře rozmyslet. Ale když tomu propadnete, už to zpátky nevrátíte.
Pár slov na závěr?
Užívejte si každou chvíli, kterou můžete strávit se svými psy.
14. dubna 2012
