... vytáhli mě z bahna až na vrcholky hor
Jméno a příjmení? Jan Svoboda.
Přezdívka (jak ti říkají)?
Již asi od deseti let mezi sportovci Dosty
a ve škole mi říkali Svobůdka. 
Věk? 33 - v plném rozpuku.
Znamení? Vodnář.
Rozměry?
Dveřmi ještě projdu, tedy na šířku. 
Na výšku už to je někde dost o hlavu.
Vztah? Čerstvě ženatý - zatím šťastně.
Rodina?
Již mám šestiletého syna Šimona,
a samozřejmě psí rodina.
Rezidence?
Nádherný, oprýskaný a sotva stojící baráček
na Cínovci – Zinnwald Burg.
Zaměstnání, povolání?
Administrativní pracovník - no prostě kancelářská krysa.
Klub? Svobodovi.
Jaké vybavení používáš?
Manmat postroje, koloběžky Kostka, káru a sáně z výroby pana Chlaně, boty značky Nike a Adidas.
Kde trénuješ? Krušné hory - Cínovec - česká i německá strana.
Disciplíny, kategorie?
Zatím jen SC1, SC2, CC, už se těším na sníh a sáně! Předešlá zima byla na nic.
Počet a plemeno psů?
No to jsou složité počty. Já mám 2 huskouny + 12 psů ze PSÍ Bandy... Takže to dělá dohromady ... 14 ušatých.
Jména a věk psů? Enya - 15 měsíců, Argo - téměř 3 roky.
Čím krmíš své psy?
Krmím masem a granulemi. Musím říci, že někdy to voní tak, že jim závidím. Žijí si lépe než já.
Kdy jsi začal se sportem psích spřežení?
Jsem nováčkem. Vše začalo s Argem, takže necelé tři roky, ale naprosto mě to uchvátilo. Takže teprve sbírám zkušenosti.
Tvé začátky ve sportu psích spřežení (kdo tě ke sportu psích spřežení přivedl, co tě motivovalo)?
K tomuto sportu jsem se přivedl já sám. Musel jsem kvůli mnoha operacím ukončit svoji předchozí sportovní karieru a najednou v mém životě bylo pusto a prázdno. Hledal jsem alternativy sportů, které bych mohl provozovat, a protože od mala jsem tíhnul ke psům, rozhodl jsem se pro huskouna. Jistě, bylo více možností výběru sportovního plemene, ale já jsem prostě huskouny miloval už od mala. A tím to vše začalo.
Předchozí sportovní kariéra?
Hm, bývalý fotbalista, po 9 operacích ukončená kariera a přestup ke psům.
Současné další sportovní aktivity?
Vše se mi točí kolem psů, na nic jiného není čas. Chodím běhat, občas zvednu nějakou tu činku. Dříve jsem chodil dost často plavat, ale po přestěhování na Cínovec to není možné. Jsme na kopci a všechna voda teče dolů.
Největší sportovní úspěchy?
Pár by se jich našlo... mládežnický fotbalový reprezentant, nějaká vítězství v juniorských soutěžích.
Největší úspěchy ve sportu psích spřežení?
Už jen to, že jsem se odvážil postavit na start, je pro mě úspěch.
Největší sportovní zážitek?
No, bude se to točit kolem fotbalu. Gól, který jsem vstřelil v nastaveném čase a rozhodl tím o vítězství v lize. Emoce mnou mávají ještě nyní, když si na to vzpomenu.
Tvůj nejtěžší závod?
Nenazval bych to závodem, ale bojem, a to byl boj sám se sebou. Dál bych to raději nerozváděl.
Tvůj sportovní vzor? Moji psi.
Proč se věnuješ právě sportu psích spřežení?
No, je to tak trochu adrenalin, teda aspoň pro mě. A protože mám velmi rád přírodu, tak mě neskutečně baví trávit se psy čas v přírodě, ať na káře, saních, koloběžce nebo jen tak se jít s nimi proběhnout a projít do hor a lesů.
Jak dlouho se mu ještě hodláš věnovat? Doufám, že hooooodně dlouho.
Co se ti na něm líbí či nelíbí?
Líbí se mi právě ten kontakt se psy a přírodou. Nelíbí se mi chování některých musherů ke psům i k přírodě.
Co ti tento sport dává?
Dává mi relax a čistou mysl, vždy mě to nakopne, pročistí hlavu. Je to prostě něco úžasného, když jedete jen vy a vaše smečka přírodou a nikdo vás neotravuje.
Tvé nejoblíbenější závody?
Občas se jedou závody ve slovenských Mošovcích, tam je to krásné. Chtěl bych si zajet Šediváčka, ale to musíme mooooc potrénovat. Nejde mi ani tak o vítězství, ale jen o to si to pořádně užít a dorazit se zdravými psy do cíle.
Jak často a jak moc trénuješ? Snažím se často, 4x do týdne.
Něco z tajů tvé přípravy?
Prozradím jen jediný. Na trénink vyrážím jen v případě, že mám dobrou náladu.
Tvůj zdravotní stav? Na to, že jsem z polovic Robocop, tak báječný.
Dopuješ? Jo, čokoládu a jiné sladkosti.
Tvé cíle na nadcházející sezónu? Abychom všichni přežili ve zdraví.
Tvé cíle do budoucna?
Jak jsem psal, chci vyrazit na Šediváčka, to je pro mě priorita. Naučit se německy. A chystám si pořídit další fenečku huskouna.
Tvůj největší sportovní sen? Šediváček.
Jak vypadá typický den v tvém životě?
Převážně pracovně. Když se vrátím domů, jdu nabít energii mezi psy. A buď si jdu s nimi zasportovat, nebo vyrazím sám na výběh. Pak opět relax, pokud možno mezi psy a se ženou. To nabíjí hodně. Následuje krmení a jdeme spát.
Tvé další koníčky?
Mým velkým koníčkem je fotografování, dále běh a relaxování, internet, knihy.
Co jíš a piješ nejraději?
Bohužel nejraději piju Colu, pak následuje pivko - Plzeň, káva a kakao. Jsem masožravec, takže s ním vše, kde je maso.
Co nesnášíš?
Koprovku, houby, ale přesto velmi rád na houby chodím.
Kdo tě nejvíc zlobí? Psi, syn a žena.
Jaké máš pocity? Smíšené, jehličnaté a listnaté.
Co si přeješ?
Hodně sněhu, hodně psů, spokojený život a šťastnou rodinu. Čistou mysl.
Co si rád broukáš? Skákal pes, přes oves...
Tvé motto?
Dejte mi ty nejhorší karty a já tu hru vyhraju, házejte na mě tu největší špínu, ale já se dokážu očistit, kopejte do mě, ale já vstanu a půjdu hrdě dál... to co mě drží nad vodou je moje vůle.
Máš nějaký příběh z natáčení?
Bylo, nebylo, za sedmero řekami, devatero vršky Krušných hor jsem uklouznul a bude z toho dítě.
Co bys poradil případným zájemcům o sport psích spřežení?
Dobře si rozmyslete, zda do toho chcete jít. Stojí to dost času, a co si budeme povídat, i dost peněz. Uvědomte si, že tento sport není jen o Vás, ale především o Vašich psech, vše se točí kolem nich. Někdo upřednostňuje vítězství za každou cenu a nerespektuje potřeby psů, pro někoho to je společný zážitek, který upevní Váš vztah se psy. A také vím, že pro někoho to může být i neskutečný životní zážitek. Ještě bych chtěl zmínit jednu věc. Uvědomte si, že i psi stárnou a že jejich výkonnost se časem snižuje. Zamyslete se proto, jak naložíte se psem, který se Vám už nehodí do zápřahu!!!
Pár slov na závěr?
Chtěl bych říci, že psi mi neskutečně pomohli poprat se sám se sebou, vytáhli mě z bahna až na vrcholky hor, a to doslova. Budu jim nadosmrti vděčný za to, že mi byli oporou, a i když jsem na ně někdy hnusný a protivný, věřím, že ví, že je miluji. Proto je mějte v úctě a užívejte si jejich blízkosti a společná dobrodružství na saních či na jiném sportovním načiní.
Mějte se fajn a snad se někdy někde potkáme.
23. června 2014
