Já a canicross
Od svých 11 do 17 let jsem znal pouze atletický ovál a běh o maximální délce 800m. Jako člen jihočeského atletického oddílu jsem měl tréninky 3x týdně a všechen můj volný čas jsem věnoval sportu. Tímto způsobem jsem se huntoval až do svých 17 let, kdy se dostavilo vážné zranění kolene a stop kariéry. Na ovál a ani k běhu jako takovému jsem se nedostal až do svatby, tj. do svých 25 let.
Po svatbě jsem zjistil, že se dá běhat i se psy. Postupem času se z běhu se psem stala opravdu návyková záležitost, a bolestivému koleni navzdory jsem začal neorganizovaně pobíhat po lesích a rybničních hrázích za barákem.
Až po roce pobíhání se mi doneslo, že existuje organizovaný běh se psem a to canicross. Takže, co se CC týká, jsem absolutním nováčkem. Než jsem se dostal na první závody, tak jsem absolvoval mraky neoficiálních závodů a výletů na 10-20 km, které jsem zkoušel celé nebo částečně odběhnout.
Běh se psem mi natolik přirostl k srdci, že jsem začal trénovat nejen sám, ale vést i oficiální tréninky běhu pod záštitou webů behejsepsem.cz a jcpa.cz. V současné době se snažím nevynechat jedinou příležitost zaběhat si se svým Bíglem Sheldonem.
Tento sport mě natolik pohltil, že jsem se rozhodl splnit si sen a pořídil jsem si fenku Anglického Pointra Leylu, se kterou bych rád vyběhl na konci sezóny 2015.
Silný vztah se psem je základem canicrossu
Jméno a příjmení? Jan Hladký
Věk? 27
Rodina?
Žena, dva bíglové a jedna pointří dáma
Bydliště?
Klec (vážně Klec, nedaleko Lomnice nad Lužnicí) 
Zaměstnání, povolání?
Specialista nákupu v elektronice a medicínském průmyslu
Klub? Jihočeská psí akademie
Jaké vybavení používáš? Non-stop Dogwear
Kde trénuješ?
Hráze rybníků za barákem a v lese
Disciplína? Canicross
Pes? Sheldon Beagle 2 roky, 13,5 kg 
Čím psa krmíš?
Maso + zelenina + další ingredience (čerstvé bez tepelné úpravy).
Kdy jsi začal se sportem se psy? 2011-2012.
Tvé začátky v canicrossu (kdo tě k tomu přivedl, co tě motivovalo)?
Moje manželka, okolnosti a fakt, že Beagle je přes svůj malý vzrůst urputný a překvapivě odhodlaný závodník.
Předchozí sportovní kariéra? Atletika.
Současné další sportovní aktivity?
Canicross, flyball, rekreačně koloběžka a začínám oťukávat extrémní pěší závody.
Největší sportovní úspěch?
Návrat k běhu i po nepříjemném a dlouho trvajícím zranění kolene. Porazil jsem sám sebe, ale i svého lékaře.
Proč se věnuješ právě canicrossu?
Spojuje to běh, a pohyb ve volné přírodě.
Jak dlouho se mu ještě hodláš věnovat? Dokud to půjde.
Co se ti na něm líbí?
Líbí se mi ta závodní atmosféra, která je ve skutečnosti velmi přátelská a není nikde cítit rivalita nebo nevraživost mezi týmy.
Co ti tento sport dává a co ti bere?
Tento sport pouze dává. Nepopsatelné zážitky!
Tvé nejoblíbenější závody? Nativia challenge!!
Jak často a jak moc trénuješ?
Co koleno dovolí. Někdy mám výpadky, ale snažím se jednou za dva dny trénovat svého psa a sám běhám 2x-3x týdně.
Něco z tajů tvé přípravy? Silný vztah se psem je základem canicrossu.
Tvé cíle na nadcházející sezónu?
Naběhat dvojnásobek předcházející sezóny.
Tvé cíle do budoucna? Dostat k tomuto sportu co nejvíce lidí od nás z jihu.
Tvůj největší sportovní sen? Alespoň jednou doběhnout v první pětce.
Tvé další koníčky?
Je toho mraky... flyball, koloběžka, turistika, geocaching, marketing atd.
Co jíš a piješ nejraději? Řízek a pivo.
Co nesnášíš? Hloupost, vejtahy a konflikty.
Tvé motto?
Nemá smysl se tvářit jako závodník, v cíli vypadají všichni stejně blbě...
Co bys poradil případným zájemcům o canicross?
Pokud rád běháš a tvůj pes je na tom stejně, tak není co řešit. Canicross není sport, kde by si porážel soupeře. Tady porážíš sám sebe...
30. června 2014
