Někdy musí člověk zastavit, aby mohl jít dál…
Hlavně ať to schválí manželka,
jinak je zle
Jméno a příjmení: Jakub Jurčaga
Přezdívka (jak ti říkají?):
Zvládnu to za míň než 8 hodin
Věk: 26
Vztah: ženatý
Rodina:
moje manželka a jeden malý klouček
Rezidence:
všude, kde mě přivítají s otevřenou náručí
Zaměstnání, povolání: veterinární lékař
Klub: TJ Sokol Maxičky
Jaké vybavení používáš: Polar, Manmat, Zero DC
Kde trénuješ?
Do nedávna jsem trénoval v ČR, teď se budu na delší čas prohánět po uralských lesích.
Disciplíny, kategorie? Všechny, které jen člověka napadnou.
Počet a plemena psů?
Současný stav je 1 pes a 4 feny (2 australští ovčáci, 1 leopardí pes, 2 ESP).
Jména a věk psů?
Charlie 4 roky, Aigis 3 roky, Fiona 2 roky, Jehla 1,5 roku, Lilu 8 měsíců.
Jak a čím krmíš své psy?
Maso všeho druhu a když není zbytí, tak i granule Pro Pac.
Kdy jsi začal se sportem psích spřežení? V roce 2008.
Tvé začátky ve sportu psích spřežení?
K psům mě přivedla moje manželka, a mojí motivací je, že pořád se dá něco zlepšit.
Předchozí sportovní kariéra?
Bojové sporty (Kung Fu), ale už mě bolely ruce, tak jsem se dal na běh.
Současné další sportovní aktivity? Cyklistika, triatlony.
Největší sportovní úspěch?
Zatím na něj ještě čekám, ale snad se dostaví brzy.
Největší úspěchy ve sportu psích spřežení? Mě potěší každé umístění.
Největší sportovní zážitek?
Tak to byla asi Francie. Je to opravdu zkouška, jak si s tím člověk poradí.
Tvůj nejtěžší závod?
To byl asi Hradec Králové v roce 2010. Zkusil jsem všechny disciplíny, co byly na programu, byla to fuška.
Tvůj sportovní vzor?
V mushingu - to je těžká věc, člověk se muže poučit od všech. A jinak Jarda Kulhavý, to je tahoun.
Proč se věnuješ právě sportu psích spřežení?
Moc mě to baví, to společné soucítění se zvířetem při sportu.
Jak dlouho se mu ještě hodláš věnovat? Dokud se udržím na nohou.
Co se ti na něm líbí či nelíbí?
Líbí se přátelská atmosféra závodů, nelíbí se mi malý zájem veřejnosti.
Co ti tento sport dává a co ti bere?
Dává mi spousty zážitků, někdy mi občas drásá nervy.
Tvé nejoblíbenější závody? Francie - „Trofej“, Hill´s cup, Cakov.
Za co bys dal palec dolů českému mushingu?
To je právě to nezapojení většího množství lidí.
Jak často a jak moc trénuješ? Když se daří a mám čas tak 3krát týdně.
Něco z tajů tvé přípravy?
Hlavní je střídat trať, učit se dobře předjíždět a měnit rychlosti v tréninku.
Tvůj zdravotní stav?
V současnosti si léčím zánět okostice, ale snad už to končí.
Dopuješ? Když se nedívá manželka, tak si dám sojový suk.
Tvé cíle na nadcházející sezónu?
To je ve hvězdách, ale chystám se prohánět závodníky na Urale.
Tvé cíle do budoucna?
Snad se dostanu do Anglie, prej tam bude velká akce.
Tvůj největší sportovní sen? Vyhrát ve Francii Trofej hor.
Tvé další koníčky?
Dogfresbee, dogdancing, obrany, poslušnost, canisterapie.
Co jíš a piješ nejraději? Nejraději mám krupicovou kaši, čaj s citrónem.
Co nesnášíš? Já sním všechno.
Kdo tě nejvíc zlobí?
V současnosti mi nejvíc pije krev náš nový přírůstek Lilu, ale to ji přejde.
Jaké máš pocity? V současnosti smíšené.
Přeješ si něco? Už si dát pauzu, ale já nemám štěstí.
Co si rád broukáš? Museho.
Tvé motto? Není tak zle, aby nebylo ještě hůř.
Máš nějaký příběh z natáčení?
Těch je, že si zrovna ani nemůžu vzpomenout.
Co bys poradil případným zájemcům o sport psích spřežení?
Hlavně ať to schválí manželka, jinak je zle.
Pár slov na závěr? Už jsem se vyčerpal. Bodré podoledne všem.
15. září 2011
